Foto: Freepik

Jak jídlo ovlivňuje zimní náladu víc, než si myslíme

Zima je období, kdy se psychika dostává pod tlak. Ubývá přirozeného světla, tělo vytváří méně serotoninu a únava se hromadí rychleji než jindy. U většiny lidí se to projeví jen poklesem energie a horší náladou, u části populace ale může přerůst v sezonní depresivní stavy. Přesto existuje faktor, který má člověk každý den do značné míry pod kontrolou. Strava.

Výzkumy posledních let ukazují, že mozek a trávení nejsou oddělené světy. Střeva komunikují s nervovou soustavou i hormonálně a jejich stav ovlivňuje produkci látek, které řídí emoce, motivaci i schopnost zvládat stres. Když se v zimě přidá nedostatek pohybu a méně pestrý jídelníček, může se tato rovnováha snadno rozpadnout.

Střeva, mozek a zimní únava

Jedním z pilířů psychické pohody jsou probiotické potraviny. Jogurt, kefír nebo kvašená zelenina dodávají střevům živé kultury, které podporují zdravý mikrobiom. Ten se podílí na tvorbě neurotransmiterů včetně serotoninu a také tlumí zánětlivé procesy v těle, které jsou s depresí úzce spojené. Nejde o žádný zázračný efekt přes noc, ale dlouhodobě má pravidelná konzumace těchto potravin měřitelný vliv na psychiku.

Aby ale probiotika fungovala, potřebují potravu. Tu jim dodávají prebiotika, tedy vláknina obsažená například v cibuli, česneku, banánech, ovesných vločkách nebo luštěninách. Právě kombinace těchto složek vytváří ve střevech prostředí, které prospívá jak trávení, tak i mozku.

V zimě se navíc často objevuje nedostatek vitaminu D. V létě si ho tělo vytváří díky slunci, ale v chladných měsících je tento zdroj prakticky pryč. Nízké hladiny vitaminu D jsou spojovány s horší náladou, únavou a vyšším rizikem depresivních potíží. I když samotné jídlo obvykle nepokryje celou potřebu, potraviny jako tučné ryby, vejce nebo některé houby mohou pomoci zimní deficit alespoň částečně vyrovnat.

Důležitou roli hrají i omega 3 mastné kyseliny. Jsou součástí buněčných membrán v mozku a ovlivňují přenos signálů mezi neurony. Lidé, kteří mají jejich příjem dlouhodobě nízký, mívají častěji potíže s náladou i koncentrací. Pravidelná konzumace ryb, vlašských ořechů nebo lněných semínek patří mezi nejjednodušší způsoby, jak tuto rovnováhu podpořit.

Zajímavým doplňkem může být i šafrán. Výzkumy ukazují, že jeho aktivní látky dokážou ovlivňovat hladiny serotoninu a u některých lidí mírnit příznaky lehké až střední deprese. Nejde o náhradu léčby, ale jako součást běžné stravy může přispět k lepší psychické stabilitě.

Na opačné straně stojí alkohol. V zimě se k němu sahá častěji, ale jeho vliv na náladu je zrádný. Zhoršuje kvalitu spánku, narušuje střevní mikrobiom a brání vstřebávání důležitých vitamínů a minerálů. To vše se pak projeví větší únavou a kolísáním nálady. Studie navíc dlouhodobě ukazují, že vyšší konzumace alkoholu souvisí s vyšším výskytem depresivních stavů.

Zimní psychická pohoda tak nevzniká náhodou. Je výsledkem mnoha drobných rozhodnutí, která se opakují každý den na talíři. Když má tělo k dispozici správné živiny, zvládá období bez slunce a s menší dávkou pohybu podstatně lépe. A to je rozdíl, který je v nejtemnější části roku cítit víc, než by se mohlo zdát.

Zdroj: Health.com (odkaz)