Foto: Freepik
Přesčasy a přepracování mohou negativně ovlivnit fungování mozku
Pracovat víc než je běžná pracovní doba se dlouhodobě spojuje s riziky, která známe – od chronického stresu a poruch spánku až po srdeční potíže nebo psychická onemocnění. Teď se ukazuje, že dopady mohou být ještě hlubší: nadměrná pracovní zátěž mění přímo strukturu našeho mozku.
K tomuto závěru dospěl výzkum zveřejněný v odborném časopisu Occupational and Environmental Medicine. Tým vedený Wanhyungem Leem z univerzity Chung-Ang v Soulu zkoumal skupinu 110 pracovníků ve zdravotnictví. Někteří z nich pracovali standardních 40 hodin týdně, jiní přes 52 hodin. Všem účastníkům vědci provedli magnetickou rezonanci, která odhalila zajímavé rozdíly.
Foto: Freepik
Změny v 17 oblastech mozku
Výsledky ukázaly, že lidé s častými přesčasy vykazovali změny v sedmnácti oblastech mozku ve srovnání s těmi, kdo pracovali méně. Nejvíce byly zasaženy části zodpovědné za výkonné funkce – tedy schopnost plánovat, rozhodovat, regulovat emoce či soustředit se.
Podle profesora Leeho bylo překvapivé, že u přepracovaných osob došlo dokonce ke zvýšení objemu některých mozkových tkání. To může být projevem tzv. neuroadaptivní reakce – mozek se snaží krátkodobě vyrovnat s nadměrnými požadavky. Jenže tato reakce nevydrží věčně a postupně stagnuje, což se projeví na schopnosti zvládat stres a zůstat mentálně výkonný.
Co to znamená v praxi
Změny v mozku zasahují oblasti, které řídí paměť, pozornost i řešení problémů. Člověk tak může hůř zvládat každodenní úkoly, dělat chybnější rozhodnutí a ztrácet schopnost soustředit se delší dobu. To má přímý dopad nejen na zdraví jednotlivce, ale i na jeho pracovní výkon a bezpečnost práce.
Současné zobrazovací metody navíc umožňují sledovat i velmi jemné rozdíly. „Technologické průlomy nám dávají možnost vidět změny, které byly dříve skryté,“ uvedl Lee. Vědci ale zatím nevědí, zda se mozek dokáže po snížení pracovní zátěže vrátit do původního stavu.
Jak snížit negativní dopady přepracování
Ne každý má možnost zkrátit pracovní dobu. Lékaři proto doporučují zaměřit se alespoň na prevenci a podporu regenerace. Důležitý je pravidelný a kvalitní spánek, fyzická aktivita a techniky zvládání stresu – od relaxačních cvičení po meditaci a všímavost.
Významnou roli ale nesou i zaměstnavatelé. Firmy by měly aktivně bránit nadměrnému zatěžování pracovníků, podporovat rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a vytvářet prostředí, kde je duševní zdraví bráno vážně. To není jen otázka lidskosti – jde i o dlouhodobou produktivitu a snížení chybovosti.
Studie z Koreje přináší důkaz, že přepracování není jen psychologický problém, ale fyzicky mění i náš mozek. Dlouhé pracovní hodiny se mohou podepsat na schopnosti přemýšlet, rozhodovat se i zvládat stres. Pokud se přesčasy stanou pravidlem, riskujeme víc než jen únavu – ohrožujeme základní funkce, na kterých stojí náš každodenní život.
Zdroj: Novinky.cz (odkaz)