Foto: Freepik

Játra patří mezi nejdůležitější orgány v lidském těle, přesto se o jejich zdraví často začne mluvit až ve chvíli, kdy je problém pokročilý. Na rostoucí výskyt jaterních onemocnění upozorňuje i Světový den zdraví jater, který připadá na 19. dubna. Podle současných dat se potíže týkají velké části populace a v mnoha případech zůstávají dlouho bez povšimnutí.

Orgán, který drží tělo v rovnováze

Játra plní v organismu desítky klíčových funkcí. Každý den zpracovávají živiny, regulují hladinu cukru v krvi a podílejí se na detoxikaci látek, které do těla přijímáme potravou, léky nebo alkoholem. Současně slouží jako zásobárna vitamínů a minerálů a produkují žluč, která je nezbytná pro trávení tuků.

„Játra fungují jako centrální metabolická laboratoř organismu. Bez jejich správné funkce by tělo nedokázalo udržet vnitřní rovnováhu,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Michal Lazák.

Problém nastává ve chvíli, kdy jsou játra dlouhodobě zatěžována. Poškození se nemusí projevit jen v oblasti trávení. V pokročilejších stadiích může ovlivnit srážlivost krve, funkci mozku nebo ledvin a podílet se i na vzniku osteoporózy. Právě proto je důležité zaměřit se na prevenci a včasné odhalení.

Tichá nemoc, která se šíří celým světem

Jedním z nejčastějších onemocnění současnosti je metabolicky podmíněné steatotické onemocnění jater, označované zkratkou MASLD. Podle analýz žilo s tímto onemocněním už v roce 2021 přibližně 1,27 miliardy lidí. Dnes se odhaduje, že postihuje zhruba 38 procent dospělých.

Trend navíc dál roste. Odborné predikce ukazují, že do roku 2040 by mohlo být zasaženo až 56 procent populace, u lidí starších 50 let dokonce kolem 62 procent.

Zrádnost tohoto onemocnění spočívá v jeho nenápadnosti. V počátečních fázích se většina lidí cítí zcela zdravá. Pokud se příznaky objeví, bývají neurčité. Patří mezi ně únava, tlak v pravém podžebří nebo snížená fyzická výkonnost.

„Pacienti často přicházejí až ve chvíli, kdy už jsou játra významně poškozená. Právě absence výrazných příznaků je jedním z hlavních důvodů, proč se nemoc zachytí pozdě,“ upozorňuje MUDr. Lazák.

Neléčené ztukovatění jater může přecházet do závažnějších stavů. U části pacientů se rozvine zánětlivá forma, takzvaná steatohepatitida. Ta může vést k jaterní fibróze, cirhóze nebo dokonce k rakovině jater. Cirhóza přitom patří mezi významné příčiny úmrtí a každoročně je spojována s přibližně 1,5 milionu případů po celém světě.

Riziko výrazně roste u lidí s nadváhou, obezitou a diabetem 2. typu. Ztukovatěním jater trpí až 90 procent osob s obezitou a přibližně 60 procent diabetiků. Stále častěji se ale problém objevuje i u mladších ročníků a dokonce u dětí. Celosvětově se týká asi 5 až 10 procent dětí a dospívajících, u těch s nadváhou až 40 procent.

Dobrou zprávou zůstává, že včas zachycené ztukovatění jater je vratné. Klíčovou roli hraje změna životního stylu. Vyvážená strava, pravidelný pohyb, kontrola hmotnosti a omezení alkoholu dokážou stav výrazně zlepšit nebo úplně zvrátit.

Onemocnění lze odhalit pomocí krevních testů, ultrazvuku nebo specializovaných neinvazivních metod, které posuzují stav jaterní tkáně. Právě pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře mohou rozhodnout o tom, zda se problém zachytí včas.

Játra mají mimořádnou schopnost regenerace. Pokud se ale poškození podcení a pokročí do pozdějších stadií, může být návrat zpět nemožný. V takových případech už někdy nezbývá jiná možnost než transplantace. Právě proto odborníci upozorňují, že péče o játra by měla být samozřejmou součástí každodenního života, ne až reakcí na první potíže.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Sanofi / Essentiale® forte, Praha, 14. dubna 2026, National Library of Medicine