Foto: Žádný Špeky, autor: Lukáš Erlebach

Výlet, který začíná u kolejí a končí u vody

Martinice v Krkonoších nejsou jen zastávkou na cestě do hor. Hned od nádraží se dá vyrazit pěšky směrem k soustavě menších rybníků, které se skrývají mezi lesy a loukami. Cesta začíná nenápadně – pár metrů asfaltu, pak úzká stezka mezi smrky a buky. Už po pár minutách chůze se člověk ocitne mimo civilizaci, jen šustění listí a vzdálené houkání vlaku připomíná, že jste neodešli daleko.

Trasa je krátká a příjemná, ideální na odpolední procházku. Povrch je místy nerovný, takže s kočárkem to není úplně ideální, ale děti zvládnou cestu bez problémů. Ti, kdo mají terénní vozík, se sem ovšem dostanou bez větších potíží.

U vody, kde se zastavil čas

Na konci cesty čeká největší z rybníků – hladina, která se v odpoledním slunci třpytí mezi borovicemi. Na břehu stojí jednoduché dřevěné odpočívadlo, ideální místo na svačinu nebo jen tak na posezení. V létě sem míří lidé z okolí, aby se vykoupali, rybáři tu nahazují udice a pár odvážných plavců se ponoří do vody už v květnu.

Přesto tu nebývá přeplněno. Voda je čistá, obklopená zelení a vůní lesa. Kdo si přinese ručník, může se natáhnout do trávy, poslouchat vážky a šumění větví. Působí to jako malý kousek Šumavy v Krkonoších – bez davů a bez ruchu.

Pro cyklisty i pěší

Trasa k rybníkům se dá projít i projet na kole. Vede po zpevněné cestě a kopce jsou mírné, takže ji zvládnou i méně zdatní cyklisté. V létě bývá ideální pro kombinaci: vlakem do Martinic, na kole k rybníkům a pak třeba dál směrem na Horní Brannou nebo Benecko.

Rodiče s dětmi si cestu pochvalují – děti baví potůček, který rybníky propojuje, i dřevěné můstky, které se objevují podél cesty. Jen je dobré mít na paměti, že v některých úsecích může být bláto a kameny.

Krása obyčejného

Výlet k rybníkům u Martinic není žádná „instagramová atrakce“. Právě to je na něm ale to nejhezčí. Je to místo, kde se dá vypnout, sednout si na kámen u vody, dýchat lesní vzduch a nechat čas plynout.

Kdo má rád ticho, bude tu šťastný. Kdo hledá ruch a stánky s langoši, měl by raději zamířit jinam. Tady se nesoutěží o pozornost – jen voda, les a vy.

Kdy vyrazit

Nejlepší doba na výlet je od jara do podzimu. V létě se dá koupat, na jaře se okolí zelená a zpívají ptáci, na podzim hraje krajina všemi odstíny žluté a červené. I v zimě má cesta své kouzlo – když rybník zamrzne, je to tiché, melancholické místo, které připomene, jak křehká a krásná může být příroda v klidu.

Shrnutí

Cesta k rybníkům u Martinic v Krkonoších je nenáročný výlet pro ty, kdo mají rádi přírodu, klid a opravdovost. Začíná obyčejně – na vlakovém nádraží – a končí u vody, kde není slyšet nic než vítr a žbluňknutí ryb.

Pokud vás baví výlety bez davů, ale s duší, tohle místo stojí za návštěvu.

Zdroj: autorský text Žádný Špeky