Foto: Freepik

Tichý vetřelec, který si vybírá mozek

Na první pohled jde o drobnou, téměř neviditelnou buňku. Přesto dokáže způsobit změny, které vědce znepokojují víc než kdy dřív. Toxoplasma gondii je mikroskopický parazit, který se do těla člověka dostává nejčastěji prostřednictvím nedostatečně tepelně upraveného masa nebo kontaktu s výkaly nakažené kočky.
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se s ní někdy v životě setkala až třetina všech lidí na planetě.

Jakmile se parazit dostane do těla, dokáže se „schovat“ v mozku, kde vytváří drobné cysty. Ty mohou zůstat neaktivní po celý život, aniž by člověk něco tušil. Právě tato schopnost dlouhodobého přežívání z něj dělá ideálního „tichého pasažéra“ – a možná i nenápadného ovlivňovatele našich nálad a rozhodnutí.

Když mozek začne mluvit jinak

Dlouhá léta se mělo za to, že toxoplazmóza – infekce způsobená tímto parazitem – je neškodná. Většina nakažených nemá žádné příznaky, případně si infekci splete s běžnou chřipkou. Jenže nový výzkum z Kalifornské univerzity v Riverside ukazuje, že i mírná infekce může narušit komunikaci mezi mozkovými buňkami.

Toxoplasma totiž zasahuje do přenosu signálů mezi neurony a astrocyty, což jsou podpůrné buňky udržující chemickou rovnováhu mozku. Konkrétně snižuje množství extracelulárních váčků, které přenášejí důležité molekuly mezi buňkami.
Podle profesorky Emmy H. Wilsonové, vedoucí výzkumu, to může změnit celé neurochemické prostředí v mozku.

„Zaznamenali jsme, že při infekci dochází k narušení komunikace mezi neurony a gliovými buňkami. Hladiny některých neurotransmiterů, například glutamátu, mohou vystoupat na nebezpečnou úroveň,“ uvedla Wilsonová.
A co to znamená v praxi? Pokud glutamátu přibývá, mohou se objevovat poruchy chování, křeče nebo potíže s koordinací pohybů.

Může parazit ovlivnit osobnost?

Na tuto otázku se vědci snaží odpovědět už roky. Některé dřívější studie naznačily, že lidé nakažení Toxoplasmou se mohou chovat riskantněji – například řídit nebezpečněji nebo více vyhledávat adrenalinové situace. U myší bylo dokonce prokázáno, že po nákaze ztrácí přirozený strach z koček, což paradoxně pomáhá parazitovi dokončit jeho životní cyklus.

I když tyto výsledky u lidí nejsou jednoznačné, možnost, že parazit ovlivňuje rozhodování a emoční reakce, vědce nepřestává fascinovat. Wilsonová i další odborníci však upozorňují, že vliv toxoplazmózy na lidské chování je pravděpodobně subtilní a nelze z něj vyvozovat zjednodušené závěry.

Nové cesty k diagnostice

Donedávna se toxoplazmóza odhalovala hlavně pomocí testů na protilátky. Ty sice potvrdí, že se člověk s parazitem setkal, ale už neprozradí, zda je infekce aktivní nebo zda už parazit zasáhl mozek.
To by se mohlo brzy změnit. Vědci z Kalifornie totiž objevili, že změny v extracelulárních váčcích lze možná detekovat i z běžného krevního vzorku.

Pokud se tento přístup potvrdí, mohl by znamenat revoluci v diagnostice – a také otevřít cestu k vývoji nové generace léků či vakcín.
„Váčky by mohly sloužit jako biomarker, který odhalí infekci dřív, než začne poškozovat nervovou tkáň,“ dodává Wilsonová.

Není důvod k panice, ale opatrnost je na místě

Přestože zní nález dramaticky, odborníci se shodují, že většina nakažených nikdy nepozná, že parazita má. V ohrožení jsou především těhotné ženy a lidé s oslabenou imunitou – u nich může infekce způsobit vážné poškození plodu nebo mozkovou zánětlivou reakci.

Základem prevence je důkladná tepelná úprava masa, mytí ovoce a zeleniny a hygiena při kontaktu s kočičím trusem, zejména u mladých koček, které jsou k infekci nejvíce náchylné.

„Stále platí, že většina lidí s infekcí žije naprosto normálně,“ uzavírá Wilsonová. „Ale to, že parazit dokáže zasahovat do mozkové chemie, je připomínkou, že i neviditelní spolubydlící v našem těle si zaslouží víc pozornosti.“

Zdroj: zoom.iprima.cz (odkaz)