Foto: Freepik
Vejce bývají symbolem jednoduchého a zdravého jídla. Studie zveřejněná v odborném časopise Emerging Contaminants ale ukazuje, že realita může být znepokojivě odlišná. Vejce z volného chovu z pěti kontinentů obsahují vysoké koncentrace toxických chemikálií – a to včetně látek, které byly už před lety zakázány.
Nejhorší nálezy z Afriky a Asie
Zcela extrémní hodnoty zaznamenali vědci v Ghaně. Vejce pocházející ze slepic chovaných v blízkosti skládky elektronického odpadu obsahovala dvěstěkrát vyšší koncentrace bromovaných dioxinů, než dovoluje bezpečnostní limit pro jejich chlorované protějšky. Současně se objevily i enormní hodnoty zpomalovačů hoření.
Podobně znepokojivý je i případ Kazachstánu, kde byla naměřena nejvyšší světová hodnota hexabromcyklododekanu (HBCDD) – více než 18 000 ng/g tuku.
Ani Česko není mimo ohrožení. Vzorky odebrané v Pitárném vykázaly čtvrtou nejvyšší koncentraci HBCDD na světě – přes 4 600 ng/g tuku. Látka se do prostředí dostala pravděpodobně z polystyrenových izolací, kde se dříve běžně používala. Ačkoli její výroba v Evropě skončila, stopové množství se dál může uvolňovat ze starých stavebních materiálů.
Foto: Freepik
Zdravotní rizika: od imunity po rakovinu
Bromované zpomalovače hoření a dioxiny jsou spojovány s celou řadou zdravotních problémů. Patří mezi ně narušení hormonální rovnováhy, poruchy reprodukce, neurologický vývoj u dětí i zvýšené riziko rakoviny. Vejce se přitom v mnoha zemích stávají hlavním zdrojem bílkovin – a tím i jedním z nejčastějších kanálů, jak tyto látky dostáváme do těla.
Slepice ve volném chovu přicházejí do styku s půdou, prachem i drobnými živočichy. Pokud je prostředí kontaminováno odpady obsahujícími bromované sloučeniny – typicky z elektroodpadu nebo stavebních izolací – chemikálie se ukládají v jejich těle a přecházejí do vajec i masa. To znamená, že nejde jen o environmentální signál, ale přímo o problém veřejného zdraví.
Vědecká výzva: nutná globální regulace
Podle Jindřicha Petrlíka z organizace Arnika a sítě IPEN je důkazů dost: „Bromované a smíšené brom-chlor dioxiny musí být okamžitě zahrnuty mezi látky regulované Stockholmskou úmluvou. Je potřeba zastavit jejich používání i recyklaci materiálů, které je obsahují.“
Odborníci rovněž varují před tím, že průmysl místo hledání bezpečných alternativ nahradil zakázané látky jejich chemickými „sourozenci“. Ty se ukazují být stejně škodlivé a v testovaných vejcích se objevily také.
Situace v rozvojových zemích
Zvlášť kritická je situace v zemích, kde lidé žijí přímo v blízkosti skládek nebo neformálních recyklačních provozů. V Thajsku jsou často recyklační dvory přímo propojené s kuchyněmi či jídelnami, v Africe lidé chovají slepice hned vedle spaloven. Podle expertů je proto nutné nejen zpřísnit regulace, ale také zakázat export nebezpečného odpadu do rozvojových zemí.
Problematiku právě projednává expertní komise Stockholmské úmluvy, která se schází v Římě. Cílem je přidat bromované dioxiny na seznam zakázaných látek a přehodnotit i nové typy zpomalovačů hoření. Vědci apelují, že jde o čas – každým rokem se totiž chemikálie dál šíří potravním řetězcem a riziko pro lidské zdraví roste.
Závěr
Vejce, považovaná za symbol zdravé výživy, odhalují temnou stránku globálního nakládání s chemikáliemi a odpady. Zjištění vědců ukazují, že problém není vzdálený exotickým zemím, ale zasahuje i Evropu a Českou republiku. Jde o připomínku, že bezpečné potraviny a čisté životní prostředí nejsou samozřejmostí, ale výsledkem politických rozhodnutí, vědeckého tlaku a zodpovědného přístupu průmyslu.
Pokud se nenajde odvaha k systémové regulaci, může být i obyčejné vajíčko každodenním zdrojem toxické dávky, která se plíživě zapisuje do lidského zdraví i do budoucnosti celých generací.
Zdroj: Ekolist.cz (odkaz)