Foto: Freepik

Rozmanité stoly plné jídel, nekonečné řady talířů, košíky s pečivem a vůně čerstvě ugrilovaného masa. Pro mnoho cestovatelů je právě toto důvod, proč si vybírají dovolenou v Turecku – all-inclusive se vším, co k němu patří. Jenže realita má i svou temnou stránku. Obrovské množství jídla končí v koši, a to v zemi, která se dlouhodobě potýká s ekonomickými problémy.

Turecká vláda proto začala uvažovat o zásadní změně. Poradci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana oznámili, že se v následujících měsících budou věnovat hotelovým bufetům, a to především snídaním. Návrh regulací má být prezidentovi předložen už brzy.

Problém, který se nedá přehlédnout

Podle údajů nadace Waste Prevention Foundation of Turkey (TISVA) se v Turecku každoročně vyhodí přibližně 8,7 milionu tun potravin. Pokud by se podařilo snížit tento objem jen o dvě procenta, vystačilo by to na celoroční zásobování 360 tisíc rodin. Hlavní podíl na odpadu přitom nemají restaurace, ale domácnosti – ty vyprodukují až 60 % celkového objemu.

All-inclusive
All-inclusive

Foto: Freepik

Statistiky ukazují, že průměrný Turek vyhodí za rok kolem 102 kilogramů jídla. V kontextu inflace a hospodářských potíží jde o alarmující číslo. Pro srovnání: Češi podle Eurostatu vyhodí „jen“ 61 kilogramů, zatímco evropský průměr činí 72 kilogramů.

Tradiční snídaně jako hlavní terč

Pod drobnohled se dostaly i vyhlášené turecké snídaně „Serpme Kahvalt“. Hosté při nich dostávají až dvacet malých talířků – od sýrů, uzenin a džemů po med, pečivo či smažené brambory. Jenže právě zde vzniká obrovské plýtvání.

Restauratér Ramazan Bingol, člen Prezidentské rady pro zemědělství a potravinovou politiku, k tomu uvedl: „Polovina toho, co se servíruje, nakonec stejně skončí v koši. Diabetik tři skleničky džemu nesní a lidé s intolerancí na laktózu nebudou chtít smetanu.“

Podle něj by bylo efektivnější, kdyby si hosté mohli vybírat vlastní kombinace jídel nebo aby hotely přešly na nabídku à la carte. Ta by snížila nejen plýtvání, ale i náklady na provoz a měla by příznivější dopad na životní prostředí.

Turisté v nejistotě

Možná regulace vyvolala velký rozruch u dvou největších skupin zahraničních turistů – Rusů a Němců. Asociace ruských cestovních kanceláří (ATOR) se snažila situaci zklidnit a uvedla, že zatím jde jen o doporučení a nic konkrétního se nemění.

Zaznívají ale i obavy, zda by zásahy vlády nepodkopaly atraktivitu tureckých dovolených. Ministr cestovního ruchu Mehmet Nuri Ersoy přitom vlastní několik hotelů, a proto se spekuluje, že plošné rušení bufetů by bylo v přímém rozporu s jeho ekonomickými zájmy.

Ekonomická realita

Turismus je pro Turecko klíčovým zdrojem příjmů. V roce 2024 země zaznamenala rekordní příjmy ve výši 61,1 miliardy dolarů, což představovalo meziroční nárůst o 8,3 %. Hotely se proto snaží udržet co největší komfort pro hosty, aby si země uchovala status jedné z nejoblíbenějších destinací v oblasti Středozemního moře.

Jak by to mohlo dopadnout

Je otázkou, zda by zrušení bufetů skutečně přineslo kýžený efekt. Část odborníků varuje, že turisté by mohli hledat jiné destinace, kde je all-inclusive stále synonymem neomezeného jídla a pití. Na druhou stranu může být Turecko příkladem země, která se snaží skloubit pohostinnost s odpovědným přístupem k životnímu prostředí a omezení plýtvání.

Jedno je jisté: pokud se návrhy skutečně promění v regulace, čekají tradiční turecké dovolené zásadní změny. A cestovatelé si budou muset zvyknout, že all-inclusive už nemusí vypadat tak, jak ho znali doposud.

Zdroj: idnes.cz (odkaz)