Foto: Freepik

Poslanecká sněmovna smlouvu ve čtvrtek schválila, ale odmítla návrh na její ústavní přezkum. Odpůrci varují před riziky spojenými s absolutním zachováním zpovědního tajemství, zatímco vláda tvrdí, že smlouva pouze potvrzuje stávající právní stav.

Sněmovna smlouvu schválila, prezident ji podepíše

Ve čtvrtek prošla Poslaneckou sněmovnou smlouva mezi Českem a Vatikánem, která má definovat vztahy mezi státem a katolickou církví. Hlasování dopadlo poměrem 92 ku 152 přítomných poslanců, přičemž odpůrci smlouvy neuspěli s žádostí o její ústavní přezkum. Schválená smlouva nyní zamíří k prezidentovi Petru Pavlovi, který ji podle všeho podepíše.

Co smlouva znamená?

Smlouva má upravit právní postavení katolické církve v ČR, především otázky jako právní subjektivitu církevních institucí, majetkové záležitosti a působení církevních škol a charitativních organizací. Nejkontroverznějším bodem smlouvy je však zpovědní tajemství, jehož uznání českým právním řádem vyvolává obavy části politického spektra.

Zpovědní tajemství: Odpůrci se obávají zneužití

Hlavním argumentem odpůrců smlouvy je ustanovení týkající se zpovědního tajemství. To je v katolické církvi považováno za absolutní a kněží nesmějí pod žádnou okolností vyzradit obsah zpovědi, a to ani v případě, že by se jednalo o informace o chystaném trestném činu.

Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila, že pokud bude smlouva přijata bez výhrad, katoličtí kněží nebudou muset hlásit plánovanou nebo probíhající trestnou činnost, včetně sexuálního zneužívání. „Vy, kdo pro to budete hlasovat, říkáte, že Vatikán bude určovat, že kněží nebudou muset překazit trestný čin, který je chystaný,“ uvedla ve sněmovní rozpravě.

V minulosti se právě otázka zpovědního tajemství dostala do středu pozornosti kvůli skandálům se sexuálním zneužíváním v katolické církvi po celém světě. V některých státech (například v Austrálii či Francii) už byly přijaty zákony, které umožňují průlom zpovědního tajemství v případě ohrožení dětí.

Vláda: „Nejde o rozšíření práv církve, smlouva potvrzuje status quo“

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se snažil obavy zmírnit s tím, že smlouva neposkytuje katolické církvi žádná nová privilegia, ale pouze deklaruje stav, který je v ČR dlouhodobě uznáván. „V případě samotného zpovědního tajemství smlouva pouze konstatuje, že ho Česká republika uznává,“ uvedl.

Znamená to, že zpovědní tajemství nebude rozšířeno nad rámec současného práva. Kněží v Česku jsou již nyní chráněni před povinností oznamovat trestné činy, které se dozvěděli při zpovědi, a to na základě výkladu zákona.

Kritici: „Tlak na změnu zákona se zvýší“

Odpůrci smlouvy však varují, že její přijetí může zkomplikovat budoucí změny právní úpravy. Pokud by například v budoucnu vznikl návrh zákona na omezení zpovědního tajemství u vybraných trestných činů (například v případech zneužívání dětí), smlouva by mohla být použita jako argument proti takové změně.

„Smlouva de facto konzervuje současný stav a jakékoli změny v budoucnu budou mnohem obtížnější,“ varoval opoziční poslanec Jakub Michálek (Piráti).

Co bude dál?

Po schválení ve sněmovně nyní smlouva míří na Hrad k podpisu prezidenta Petra Pavla. Ten se k ní zatím nevyjádřil kriticky, a proto se očekává, že dokument podepíše. Po podpisu vstoupí smlouva v platnost a bude závazná pro obě strany.

Zůstává otázkou, zda se kolem zpovědního tajemství v Česku v budoucnu nerozvine širší debata. Některé evropské země se totiž už rozhodly, že ochrana obětí musí být nadřazena absolutnímu tajemství zpovědi – a není vyloučeno, že podobná diskuse čeká i Českou republiku.

Závěr

Schválení smlouvy mezi Českem a Vatikánem je zásadním milníkem v definování vztahů mezi státem a katolickou církví. Ačkoliv vláda ujišťuje, že dokument nepřináší žádné zásadní změny, otázka zpovědního tajemství zůstává kontroverzním tématem. Jeho absolutní ochrana může v některých případech vést ke střetu se snahou o ochranu obětí trestných činů, což bude i nadále podněcovat diskuzi mezi právníky, politiky a veřejností.

Zdroj: TN.nova.cz (odkaz)