Foto: Magnific

Infarkt nebo mrtvice často působí jako náhlá rána z čistého nebe. Člověk funguje, chodí do práce, zvládá běžný život a pak během několika minut skončí v sanitce nebo na urgentním příjmu. Jenže nová rozsáhlá analýza ukazuje, že u většiny lidí nejde o událost bez předchozího varování. Signály bývají v těle přítomné roky, jen se jim často nevěnuje dost pozornosti.

Tým kolem kardiologa Philipa Greenlanda z Northwestern University pracoval se zdravotními údaji z Jižní Koreje a Spojených států. Celkem šlo o více než devět milionů dospělých. Výzkumníci se zaměřili na čtyři dobře známé rizikové faktory: krevní tlak, cholesterol, hladinu krevního cukru a kouření. Výsledek je výrazný. Více než 99 procent lidí, kteří později prodělali infarkt, mrtvici nebo srdeční selhání, mělo před událostí alespoň jeden z těchto rizikových ukazatelů mimo optimální hodnoty.

Nešlo přitom jen o těžce nemocné pacienty. Autoři pracovali i s hodnotami, které mnoho lidí ještě nemusí vnímat jako dramatický problém. Například za neoptimální krevní tlak počítali hodnotu od 120/80 mmHg výše nebo léčbu tlaku. U cholesterolu šlo o celkový cholesterol od 200 mg/dl, u glukózy nalačno od 100 mg/dl, případně diabetes nebo léčbu cukru. Do rizikové skupiny patřili také současní i bývalí kuřáci.

Největší roli sehrál krevní tlak

Nejsilněji se v datech opakoval vysoký krevní tlak. Podle autorů ho mělo před závažnou srdečně-cévní příhodou přes 93 procent lidí v americké části sledování a ještě vyšší podíl v jihokorejských datech. To je důležité hlavně proto, že tlak často nebolí. Člověk se může cítit relativně dobře, ale cévy, srdce a ledviny mezitím dlouhodobě pracují pod větší zátěží.

Studie tím připomíná nepříjemně jednoduchou věc. Prevence srdečně-cévních chorob nemusí začínat exotickými testy ani hledáním vzácných příčin. U obrovské části populace jde pořád o pravidelné měření tlaku, kontrolu cholesterolu, sledování cukru v krvi a ukončení kouření. Právě tyto běžné položky mohou rozhodovat o tom, zda se problém zachytí včas, nebo až ve chvíli, kdy už jde o život.

Philip Greenland k výsledkům uvedl, že vystavení jednomu nebo více nepříznivým rizikovým faktorům před těmito příhodami se blíží téměř sto procentům. Podle něj se má medicína soustředit hlavně na ovlivnitelné faktory, které lze měřit, léčit a dlouhodobě držet pod kontrolou.

U žen může být příběh složitější

Druhá důležitá část celé debaty se týká žen. Jiná práce, kterou vedla kardioložka Claire Raphaelová z Mayo Clinic, se zaměřila na infarkty u lidí ve věku 65 let a méně v okrese Olmsted v Minnesotě. Výzkumníci analyzovali 1474 případů z let 2003 až 2018 a snažili se určit hlavní mechanismus každého infarktu.

U mužů převažovala klasická představa infarktu. Zhruba tři čtvrtiny případů souvisely s aterotrombózou, tedy s ucpáním cévy v místě aterosklerotického plátu a následnou krevní sraženinou. U žen byl obraz jiný. Aterotrombóza vysvětlovala jen 47 procent infarktů. Více než polovina případů tak měla jiný mechanismus.

Mayo Clinic upozornila například na spontánní disekci koronární tepny, embolii nebo infarkty vyvolané nerovnováhou mezi potřebou a dodávkou kyslíku do srdečního svalu. Takový stav může nastat při těžké infekci, anémii nebo jiném vážném zatížení organismu. Claire Raphaelová k tomu uvedla, že tyto příčiny byly historicky podceňované, zvlášť u žen.

Zdroj: Aktualne.cz, PubMed, Northwestern.edu