Foto: magnific

Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu opět rostou, v běžných cenících to ale zatím nemusí být výrazně vidět. Právě teď proto není čas na paniku, ale na kontrolu smlouvy. Ukvapená fixace totiž může být stejně špatná jako nedělat vůbec nic.

Energetický trh začíná před zimou znovu znervózňovat. Energetický regulační úřad uvádí, že říjnové indikativní ceny reagují na růst cen na velkoobchodních trzích. V průměru se proti předchozímu měsíci zvýšily přibližně o 14 procent u elektřiny a o 20 procent u plynu.

To ale neznamená, že domácnostem zítra automaticky vyskočí účet o pětinu. Dodavatelé nakupují část elektřiny a plynu dopředu a změny na burze se do jejich nabídek promítají postupně. Právě toto období však může být vhodnou chvílí zjistit, co vlastně doma platíte.

Nejdřív smlouva, potom fixace

Nejdůležitější není logo dodavatele, ale cena za megawatthodinu, měsíční plat, roční spotřeba a především typ smlouvy. Řada lidí přitom zaměňuje smlouvu na dobu určitou s fixovanou cenou. Není to totéž. Smlouva může běžet několik let, zatímco cena se může řídit jinými podmínkami.

Pozornost si zaslouží hlavně automatické prodloužení. Dodavatel musí zákazníkovi nejméně 30 dní před prolongací oznámit mimo jiné cenu pro další období a dobu, na kterou smlouvu prodlužuje. Spotřebitel může automatické prodloužení odmítnout až do dvacátého dne před koncem sjednané doby.

Kdo takovou zprávu přehlédne, může se připravit o možnost jednoduše odejít za lepší nabídkou.

Ani rostoucí trh ale není důvod vzít první dvouletou nebo tříletou fixaci, která přistane v e-mailu. ERÚ provozuje vlastní srovnávač, do kterého lze nahrát i PDF vyúčtování. Vedle ceny samotné energie je potřeba sledovat také stálý měsíční plat a délku závazku. Nabídka s nejnižší cenou za MWh proto nemusí být ve výsledku nejlevnější.

Než odejdete, zkuste si říct o lepší cenu

U smlouvy na dobu neurčitou lze dodavatele změnit, je ale potřeba počítat s výpovědní dobou. U smlouvy na dobu určitou může předčasný odchod naopak znamenat sankci.

Existuje však zajímavá výjimka. Dodavatelé musí zveřejňovat takzvaný index zajištění obchodníka. Pokud jeho aktuální hodnota klesne pod 70 procent, případně ji dodavatel vůbec nezveřejní, může mít zákazník s pevně sjednanou cenou právo smlouvu bez postihu vypovědět.

Než ale člověk skutečně odejde, vyplatí se udělat ještě jednu věc. Zavolat současnému dodavateli a říct mu, jakou cenu nabízí konkurence. Veřejný ceník nemusí být poslední slovo a dodavatel může zákazníkovi nabídnout výhodnější produkt.

Rostoucí ceny energií proto zatím nejsou signálem k panickému podpisu nové smlouvy. Jsou ale velmi dobrým důvodem vytáhnout poslední vyúčtování a zjistit, kdy končí současná cena. Nejhorší variantou totiž může být právě ta nejpohodlnější: nechat smlouvu automaticky pokračovat a až při dalším vyúčtování zjistit, kolik nové podmínky skutečně stojí.

Zdroj: Peníze.cz