Foto: Magnific
Čtenářská gramotnost českých žáků dostala v nejnovějším mezinárodním srovnání PISA 2025 citelnou ránu. Patnáctiletí v Česku získali ve čtení v průměru 468 bodů, což znamená pokles o 20 bodů proti roku 2022. Přesto zůstávají mírně nad průměrem zemí OECD, který činí 461 bodů.
Mnohem závažnější než samotné průměrné skóre je podíl nejslabších žáků. Minimální úrovně 2 dosáhlo v Česku 73 procent testovaných. Zbývajících 27 procent tak zůstalo pod hranicí, kterou OECD považuje za základní čtenářskou způsobilost.
Problém přichází u delšího textu
Žák na úrovni 2 už dokáže například určit hlavní myšlenku středně dlouhého textu, vyhledat informaci podle několika podmínek nebo přemýšlet o účelu textu. Právě s podobnými úlohami má více než čtvrtina českých patnáctiletých problém.
Na opačném konci výsledků je Česko také poměrně slabé. Nejvyšší úrovně 5 nebo vyšší dosáhlo pouze pět procent žáků. Tito čtenáři už dokážou pracovat s dlouhými texty, abstraktními myšlenkami a rozlišovat fakta od názorů podle méně zjevných vodítek.
Výsledky nejsou jen českým problémem. OECD zaznamenala ve čtenářské gramotnosti výrazný propad napříč členskými zeměmi. Mezi lety 2015 a 2025 kleslo jejich průměrné skóre ve čtení o 28 bodů.
Krátký digitální obsah může měnit způsob čtení
OECD upozorňuje také na proměnu čtenářských návyků. Mladí lidé méně často sahají po beletrii, časopisech a tištěných novinách a větší část textu přijímají prostřednictvím digitálních služeb. Častější je rychlé přecházení mezi zdroji a kratšími úseky obsahu.
Z dostupných dat ale nelze jednoduše tvrdit, že za horší výsledky mohou mobily, sociální sítě nebo videa. OECD sama upozorňuje, že přímou příčinnou souvislost výsledky PISA neprokazují. Dřívější analýzy však ukazují, že žáci, kteří pravidelně čtou knihy na papíře, dosahují v porozumění textu obvykle lepších výsledků než ti, kteří knihy téměř nečtou nebo je čtou převážně digitálně.
Zdroj: Novinky.cz