Foto: Magnific
Začátek září znamená návrat do práce, školy a také krabiček s jídlem připraveným den předem. Rýže patří mezi nejjednodušší přílohy, které se dají uvařit ve větším množství. Jenže právě u ní se vyplatí hlídat, co se děje po dovaření.
Samotná rýže ohřátá druhý den totiž není automaticky nebezpečná. Problémem může být bakterie Bacillus cereus, jejíž spory se mohou přirozeně vyskytovat i v syrové rýži. Některé spory dokážou přežít teplotu při vaření.
Největší chyba přichází až po uvaření
Když hotová rýže několik hodin stojí při pokojové teplotě, přeživší spory mohou vyklíčit a bakterie se začnou množit. Za vhodných podmínek mohou vznikat také toxiny. Některé z nich jsou tepelně odolné, takže následné důkladné ohřátí nemusí napravit všechno, co se s rýží během předchozích hodin stalo.
Food Standards Scotland proto doporučuje uvařenou rýži zchladit co nejrychleji, ideálně během jedné hodiny. Pomůže ji vyndat z horkého hrnce a rozdělit do menších mělkých nádob. Jakmile vychladne, patří do lednice.
V chladu by podle stejného doporučení neměla čekat několik dní. Rýži uloženou v lednici je vhodné sníst do 24 hodin a znovu ji ohřívat pouze jednou.
Krabička na další den není problém
Není tedy nutné vyhazovat rýži pokaždé, když jí k obědu uvaříte příliš mnoho. Důležitější je rychlé zchlazení a správné skladování. Při ohřívání by měla být rýže horká v celém objemu, ne jen na povrchu.
Bacillus cereus může způsobit nevolnost, zvracení, bolesti břicha nebo průjem. Australský úřad Food Standards Australia New Zealand uvádí, že obtíže se mohou objevit přibližně jednu až šestnáct hodin po konzumaci kontaminovaného jídla. U většiny lidí bývá průběh krátký, nepříjemnostem se ale dá poměrně jednoduše předejít.
Zdroj: Food Standards Scotland