Foto: Magnific

Vztah bez sexu může fungovat. Neplatí ale, že může fungovat vždy a pro každého. Zásadní rozdíl je v tom, zda takové nastavení vyhovuje oběma partnerům, nebo se jeden z nich dlouhodobě cítí odmítaný, osamělý a nechtěný. Právě v tu chvíli už nejde pouze o frekvenci milování, ale o celkovou kvalitu vztahu.

Terapeutka Laurie Singerová upozorňuje, že partner, jehož sexuální potřeby zůstávají dlouhodobě nenaplněné, může začít ztrácet jistotu sám v sobě i ve vztahu. Často se přidává pocit osamění, vnitřní odstup a později i zášť. Studie z roku 2019 navíc spojila sexuální uspokojení s vyšší psychickou pohodou. Neznamená to, že sex je jediným měřítkem vztahu, ale pro mnoho lidí je důležitou součástí blízkosti, bezpečí a přijetí.

Když nejde jen o ložnici

Za partnerstvím bez sexu obvykle nestojí jediný důvod. Může jít o stres, únavu, zdravotní potíže, rodičovství, dlouhodobý stereotyp, nevyřešené konflikty nebo rozdílné libido. Někdy se intimita vytratí pomalu a nenápadně. Nejdřív ubude spontánnosti, potom doteků, nakonec i běžné něhy.

Psychoterapeutka Elisabeth Crainová připomíná, že fyzický dotek a intimita jsou pro řadu lidí přirozenou součástí partnerského pouta. Nemusí jít pouze o samotný sex. Důležitá může být i blízkost, objetí, polibky, společný čas a pocit, že o sebe partneři pořád stojí. Jakmile zmizí i tyto projevy, problém bývá hlubší.

V odborných textech se často uvádí, že za takzvané manželství bez sexu bývá považován vztah, ve kterém spolu partneři mají sex méně než desetkrát ročně. Studie z roku 2018 pracovala s údajem, že část manželství neměla sex ani jednou za poslední rok a další páry žily bez sexuálního kontaktu několik let. Samotné číslo ale není tak důležité jako to, co s partnery dělá.

Kdy je čas zbystřit

Varovným signálem je dlouhodobý nezájem, který se nedaří změnit ani po otevřené komunikaci. Pokud jeden z partnerů opakovaně říká, že mu intimita chybí, a druhý jeho potřeby zlehčuje, zesměšňuje nebo ignoruje, vzniká nerovnováha, která se časem promítne i mimo ložnici.

Druhým vážným signálem je emoční odpojení. Partneři spolu sice žijí, ale přestávají sdílet radosti, starosti i obyčejné každodenní věci. Místo blízkosti nastupuje provozní režim domácnosti. V takovém vztahu se člověk může cítit sám, i když vedle někoho každý večer usíná.

Třetím problémem je zášť. Ta vzniká ve chvíli, kdy se odmítání, frustrace a nevyřčené výčitky hromadí příliš dlouho. Zášť pak ničí i to, co ve vztahu ještě fungovalo. Z drobných nedorozumění se stávají konflikty a z partnera člověk přestává vnímat spojence.

Čtvrtým a často rozhodujícím signálem je neochota problém řešit. Terapeutka Aliyah Mooreová upozorňuje, že pokud jeden nebo oba partneři odmítají téma intimity vůbec otevřít, může to ukazovat na lhostejnost k samotnému vztahu. Každé partnerství může projít krizí. Rozdíl je v tom, zda oba chtějí hledat cestu ven.

Odchod ze vztahu by nikdy neměl být rozhodnutím podle názorů okolí. Pokud ale chybí blízkost, respekt, komunikace i snaha něco změnit, nejde už jen o sex. Jde o otázku, zda vztah ještě dává oběma lidem pocit bezpečí, hodnoty a společné budoucnosti.

Zdroj: Novinky.cz