Foto: Magnific

Perlivá voda má zvláštní pověst. Jedni ji pijí denně místo obyčejné vody, druzí se jí vyhýbají kvůli obavám o zuby, žaludek nebo trávení. Pravda je méně dramatická, než jak často zní v internetových diskusích. Čistá sycená voda bez cukru, kyselin a aromat není totéž co limonáda, energetický nápoj nebo ochucená minerálka s citrusovou složkou.

Bublinky vznikají rozpuštěním oxidu uhličitého ve vodě. Tím se vytvoří slabá kyselina uhličitá, takže perlivá voda bývá kyselejší než voda neperlivá. To ale automaticky neznamená, že ničí zubní sklovinu. Podle Americké dentální asociace představuje čistá perlivá voda při běžném pití výrazně menší problém než slazené nápoje, sportovní drinky nebo nápoje s přidanými kyselinami. Riziko roste hlavně ve chvíli, kdy člověk celý den usrkává ochucené perlivé nápoje s kyselinou citronovou, cukrem nebo sladidly a přestane pít obyčejnou vodu.

Zubaři proto neřeší samotné bublinky, ale celkový návyk. Jiná situace je sklenice perlivé vody k obědu a jiná litrová láhev ochuceného nápoje popíjená celé odpoledne. Sklovině nesvědčí dlouhý kontakt s kyselým prostředím. Prakticky proto dává smysl nepřevalovat perlivou vodu zbytečně v ústech, nepít kyselé nápoje po malých doušcích celé hodiny a po výrazně kyselém pití si nečistit zuby okamžitě, ale dát slinám čas prostředí v ústech uklidnit.

Žaludek rozhoduje podle citlivosti

Z hlediska hydratace se perlivá voda chová podobně jako voda neperlivá. Tělo z ní získá tekutiny stejně jako z běžné vody. Pokud někomu bublinky pomáhají pít víc, může být perlivá voda lepší volbou než stav, kdy člověk během dne téměř nepije. Nedostatek tekutin se může rychle projevit únavou, horším soustředěním, bolestí hlavy nebo slabším výkonem.

U trávení už je odpověď individuálnější. Někomu perlivá voda nevadí vůbec, jinému způsobí říhání, tlak v břiše nebo pocit nafouknutí. Lidé s refluxem mohou pozorovat zhoršení pálení žáhy, hlavně pokud pijí silně sycené nápoje ve větším množství nebo nalačno. V takovém případě nejde o zákaz pro všechny, ale o jednoduché pravidlo: pokud se potíže po perlivé vodě opakují, je lepší ji omezit, zvolit jemně perlivou variantu nebo přejít na neperlivou vodu.

Zajímavé je, že u některých lidí mohou sycené minerální vody naopak subjektivně pomoci s trávením nebo pocitem těžkosti. Menší studie u pacientů s funkční dyspepsií a zácpou dokonce naznačila zlepšení potíží při pití sycené minerální vody. Neznamená to ale, že by perlivá voda měla být léčbou. Spíš ukazuje, že reakce trávicího systému nejsou u každého stejné.

Kojencům ne, dospělým s rozumem ano

Zvláštní opatrnost platí u kojenců. Pro ně se používá voda označená jako kojenecká, případně voda vhodná pro přípravu kojenecké stravy. Pokud je voda sycená oxidem uhličitým nad určitou hodnotu, česká vyhláška počítá s upozorněním, že se oxid uhličitý musí před použitím pro kojence odstranit varem. U malých dětí proto perlivá voda nemá být běžnou volbou.

Pro zdravého dospělého člověka ale čistá perlivá voda bez cukru nepředstavuje žádného skrytého zabijáka. Rozumnější je hlídat etiketu než samotné bublinky. Jakmile nápoj obsahuje cukr, ovocné kyseliny, kyselinu citronovou nebo výrazné aroma, už nejde jen o vodu s bublinkami. Pak se z nevinného osvěžení může stát nápoj, který při častém popíjení zubům ani trávení příliš nepomůže.

Zdroj: Prozeny.cz