Foto: Magnific

V době, kdy se únava řeší aplikacemi, chytrými hodinkami, doplňky stravy a nekonečnými radami o výkonu, působí obyčejná chůze v lese skoro podezřele jednoduše. Jenže právě v tom je její síla. Člověk nemusí nic kupovat, nikam se registrovat, plnit tabulky ani sledovat další graf. Stačí vyjít ven, nechat telefon v kapse a chvíli jít.

Les není zázračný lék na všechny potíže, ale jako přirozený restart hlavy funguje překvapivě dobře. Nejde jen o pocit romantiků, trampů nebo lidí, kteří mají rádi ticho mezi stromy. Výzkumy z posledních let ukazují, že kontakt s přírodou má měřitelný dopad na stres, náladu i celkové vnímání zdraví.

Hlava potřebuje méně hluku

Jedna z nejčastěji citovaných studií vyšla 4. dubna 2019 v časopise Frontiers in Psychology. Tým vedený MaryCarol R. Hunter z University of Michigan sledoval, jak krátký pobyt v přírodě ovlivňuje hladinu stresového hormonu kortizolu. Výsledky ukázaly, že už zhruba 20 minut v přírodním prostředí může přinést znatelný pokles stresu. Největší efekt se podle studie ukázal při pobytu dlouhém přibližně 20 až 30 minut.

To je důležité hlavně proto, že se často čeká na ideální příležitost. Celodenní výlet, volný víkend, dokonalé počasí, krásnou trasu. Jenže hlava často nepotřebuje dokonalý plán. Potřebuje pauzu od hluku, obrazovek, notifikací a neustálého rozhodování.

Podobným směrem mířila i studie Stanfordovy univerzity zveřejněná 29. června 2015 v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Gregory N. Bratman a jeho kolegové porovnávali účinek 90minutové chůze v přírodě s chůzí v městském prostředí. U lidí, kteří šli přírodou, zaznamenali snížení takzvané ruminace, tedy opakovaného přemílání negativních myšlenek. Právě to mnoho lidí zná večer před spaním, po náročném dni nebo ve chvílích, kdy se hlava nechce zastavit.

Není potřeba sportovní výkon

Na chůzi v lese je sympatické i to, že po člověku nechce hrdinství. Není nutné běhat, měřit tempo ani překonávat rekordy. Přínos má už samotný pobyt venku, klidný pohyb a změna prostředí. V roce 2019 vyšla v časopise Scientific Reports rozsáhlá studie Mathewa P. Whitea a dalších autorů, která pracovala s daty od 19 806 lidí z průzkumu Monitor of Engagement with the Natural Environment Survey z let 2014/2015 až 2015/2016. Autoři zjistili, že lidé, kteří strávili v přírodě alespoň 120 minut týdně, častěji uváděli dobré zdraví a vyšší životní pohodu.

Dvě hodiny týdně přitom nejsou nedosažitelný luxus. Může to být jedna delší procházka v sobotu, dvě kratší vycházky po práci nebo několik malých úniků během týdne. Pro tělo je to pohyb, pro mozek změna rytmu. V lese se zrak nemusí neustále přepínat mezi displejem, dopravou, reklamou a pracovním chaosem. Zvuk větru, kroky po cestě, vůně vlhké půdy nebo obyčejné pozorování stromů vytváří prostředí, ve kterém se člověk snáz vrací k sobě.

Světová zdravotnická organizace v evropské zprávě Urban green spaces and health z 1. října 2016 upozorňuje, že zelené plochy souvisejí se zdravím přes více cest najednou. Podporují pohyb, mohou snižovat stres, zlepšovat sociální kontakt a zároveň nabízejí prostor pro odpočinek. Les je v tomto směru jedna z nejpřirozenějších možností, protože spojuje klid, pohyb a odstup od běžného prostředí.

Největší kouzlo lesní chůze je v její obyčejnosti. Nepůsobí draze, výjimečně ani složitě. Člověk se prostě obuje a jde. A možná právě proto ji mnoho lidí podceňuje. Jenže ve světě, který neustále tlačí na výkon, může být půlhodina mezi stromy jedním z nejrozumnějších rozhodnutí dne.

Nejde o útěk od života. Spíš o návrat k něčemu, co člověk dlouho znal, jen na to v ruchu posledních let trochu zapomněl. Les za nikoho nevyřeší práci, složenky ani rodinné starosti. Ale může dát hlavě prostor, aby se přestala točit v kruhu. A to je někdy přesně ten restart, který člověk potřebuje nejvíc.

Zdroj: Pnas.org, nature.com, Frontiersin.org