Český ráj bez davů: vynechte Trosky a objevte místa, kde je pořád klid

Foto: Magnific

Český ráj bez davů: kam vyrazit, když nechcete jen Trosky a Prachovky

Český ráj má pověst krajiny, kde se dá během jednoho dne projít skalní město, vystoupat na vyhlídku, dát si oběd v podhradí a večer se vrátit domů s fotkou Trosek v telefonu. Jenže právě tahle pověst má i druhou stranu. Na nejznámějších místech bývá v sezoně těsno a z výletu se snadno stane spíš přesun mezi parkovištěm, frontou a dalším davem.

Přitom Český ráj je mnohem širší krajina než několik ikonických cílů. Chráněná krajinná oblast Český ráj byla vyhlášena 1. března 1955 jako první CHKO na území tehdejšího Československa. Původně vznikla na území mezi Turnovem, Mnichovým Hradištěm a Sobotkou, později se její vnímání i turistická mapa rozšířily o další části včetně Maloskalska a Prachovských skal. Ještě širší rámec pak nabízí Geopark Český ráj, který má rozlohu 833 kilometrů čtverečních, v roce 2005 se stal součástí Evropské sítě geoparků a v roce 2015 vstoupil do Globální sítě geoparků UNESCO. Právě díky tomu se do Českého ráje přirozeně počítají nejen skalní města, ale i Kozákov, Suché skály, okolí Jičína, údolí Jizery nebo méně nápadné výhledy mezi vesnicemi a lesy.

Maloskalsko bez spěchu: Suché skály a Besedice

Pokud má Český ráj místo, které působí dramaticky a přitom není tak davové jako hlavní turistické magnety, jsou to Suché skály. Ostrý hřeben nad Malou Skálou se někdy přirovnává k českým Dolomitům, ale není potřeba hledat přehnané slogany. Stačí se pod něj postavit a člověk pochopí, že tahle část Českého ráje má úplně jinou náladu než pískovcová skalní města. Suché skály jsou výrazné, strmé, fotogenické a dobře fungují i jako cíl kratšího výletu.

Kousek od nich leží Besedické skály, které se hodí pro ty, kdo chtějí víc lesní atmosféru, užší průchody a klidnější tempo. Oblast kolem skalního bludiště Kalich a Chléviště nabízí výlet, který nepůsobí jako povinná zastávka z turistického letáku. Jsou tu vyhlídky na údolí Jizery, cesty mezi skalami, stín lesa a dost míst, kde se dá na chvíli zastavit. Výhodou je i to, že výlet nemusí být dlouhý. Dá se pojmout jako kratší okruh, ale také spojit s Malou Skálou, Suchými skalami nebo vyhlídkami nad Jizerou.

Právě Maloskalsko je dobrým příkladem, proč nemá smysl brát Český ráj jen podle nejznámějších fotografií. Kdo přijede mimo hlavní čas, třeba ráno nebo ve všední den, může si užít krajinu, která je výrazná, členitá a přitom pořád civilní. Není to výlet na výkon. Je to spíš krajina na pomalejší chůzi, rozhlížení a návraty.

Kozákov, Klokočí a Jičínsko: jiný Český ráj

Kozákov je další místo, které do Českého ráje patří stejně přirozeně jako skály kolem Turnova. Nejvyšší vrch Českého ráje nabízí široké výhledy a za dobré viditelnosti i pocit, že člověk najednou chápe, jak pestrá tahle oblast je. Na jedné straně Jizerské hory a Krkonoše, na druhé zvlněná krajina směrem k Jičínu, Turnovu a Semilům. Kozákov je navíc spojený s nalezišti polodrahokamů, takže nejde jen o vyhlídku, ale i o geologický symbol celého regionu.

Mezi klidnější, ale velmi silná místa patří také Klokočské skály. Klokočské průchody, Betlémské skály a jeskyně Postojna ukazují Český ráj v trochu komornější podobě. Není to tak prvoplánově slavné místo jako Prachovské skály, ale právě proto má pořád velké kouzlo. Úzké průchody, skalní stěny, lesní cesty a výhledy směrem do krajiny dělají z Klokočí výlet, který potěší i ty, kdo už mají hlavní turistické cíle dávno prošlé.

Zapomínat by se nemělo ani na okolí Jičína. Prachovské skály leží jen několik kilometrů od města a patří k nejznámějším částem Českého ráje, ale kdo nechce jít jen hlavním okruhem mezi davy, může výlet pojmout jinak. Jičín s Valdštejnovým náměstím, Valdickou bránou a lipovou alejí směrem k Valdštejnské lodžii se dá spojit s méně náročnou procházkou, která má úplně jiný charakter než skalní stezky. Zajímavé jsou i trasy směrem k Zebínu nebo přes menší obce v okolí. Nejde o místa, která by měla na každém kroku dramatickou skálu, ale mají atmosféru staré krajiny, ve které se mísí pískovec, historie, pole, aleje a výhledy.

Český ráj tak není jen otázka toho, kam se dá dojet nejrychleji a co má nejvíc fotek na sociálních sítích. Kdo chce klidnější výlet, měl by se dívat na mapu trochu šíř. Suché skály, Besedické skály, Kozákov, Klokočské průchody, Drábovna, Borecké skály nebo okolí Jičína ukazují, že tahle oblast má víc tváří. A právě ty méně hlučné často zůstávají v paměti nejdéle.

Zdroje

AOPK ČR, CHKO Český ráj: charakteristika oblasti a základní údaje o CHKO
https://ceskyraj.aopk.gov.cz/charakteristika-oblasti

AOPK ČR, Poznejte CHKO Český ráj: vyhlášení CHKO 1. března 1955 a původní území
https://ceskyraj.aopk.gov.cz/poznejte-chko

Geopark Český ráj: údaje o rozloze 833 km², Evropské síti geoparků a Globální síti geoparků UNESCO
https://www.geoparkceskyraj.cz/

Oficiální turistický portál Český ráj: turistické cíle a trasy v oblasti
https://www.cesky-raj.info/

Prachovské skály: základní informace o skalním městě a turistických okruzích
https://prachovskeskaly.com/cs/