Foto: Magnific
Český ráj si většina lidí spojí s Troskami, Prachovskými skalami, Hruboskalskem nebo Maloskalskem. Jsou to místa, která se dobře fotí, dobře prodávají a ve špičce také rychle zaplní. Jenže tahle krajina není jen katalogový obrázek pro víkendový výlet. Je to živý prostor, který má vlastní paměť, rytmus a zranitelnost.
Chráněná krajinná oblast Český ráj byla vyhlášena 1. března 1955 jako první CHKO v tehdejším Československu. Podle údajů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR má dnešní CHKO Český ráj rozlohu přibližně 182 kilometrů čtverečních a rozkládá se v území, kde se střídají pískovcová skalní města, lesy, údolí, louky, rybníky i stopy dlouhého lidského osídlení. A právě v tom je její síla. Český ráj není muzeum pod širým nebem. Je to krajina, která se pořád používá, obývá, chrání i proměňuje.
Krajina, která vznikala déle než turistické trasy
Za krásou Českého ráje nestojí jen náhoda. Pískovcové věže, skalní brány a kaňony jsou výsledkem dlouhých geologických procesů, které se nepočítají na lidské generace, ale na miliony let. Právě proto má území význam i daleko za hranicemi běžného cestovního ruchu. Geopark Český ráj byl v roce 2005 zařazen do Evropské sítě geoparků a v roce 2015 se stal součástí Globální sítě geoparků UNESCO. Jeho rozloha dosahuje 833 kilometrů čtverečních, takže výrazně přesahuje samotnou CHKO.
Tahle čísla ale sama o sobě nevysvětlí, proč má smysl dívat se na Český ráj jinak. Stačí sejít z nejvytíženější trasy a člověk si všimne, že krajina tu není tvořená jen slavnými vyhlídkami. Suché skály, Klokočské a Betlémské skály, Besedické skály, kaňon Jizery mezi Turnovem a Malou Skálou nebo bučiny u Rakous ukazují, že skutečná hodnota Českého ráje leží i v místech, která nejsou první položkou v turistickém itineráři.
Nejen výlet, ale odpovědnost
Český ráj dnes stojí před stejným problémem jako mnoho krásných míst. Lidé ho chtějí vidět, fotit, sdílet a zažít. To je pochopitelné. Jenže krajina, která vypadá pevně, může být ve skutečnosti velmi citlivá. Pískovec se drolí, lesní půda trpí sešlapem, skály nejsou jen scenérie, ale také prostředí pro rostliny a živočichy. Místní obce zároveň nežijí z romantické představy návštěvníků, ale z každodenní reality dopravy, sezony, služeb a ochrany místa, které má jen jednu kapacitu.
Právě proto stojí za to vnímat Český ráj i z druhé strany. Nejen jako cíl výletu, ale jako krajinu, ve které se potkává ochrana přírody, práce Správy CHKO Český ráj, činnost Geoparku Český ráj o.p.s., zájem obcí, turistů, horolezců, vlastníků pozemků i lidí, kteří tu žijí celý rok. Pohlednicová krása je jen první vrstva. Pod ní je území, které vyžaduje respekt.
A možná právě tam začíná opravdový Český ráj. Ne na nejplnějším parkovišti ani na nejznámější vyhlídce, ale ve chvíli, kdy člověk zpomalí. Když si všimne staré cesty mezi stromy, kamenné zídky u louky, ticha pod skalou nebo řeky Jizery, která si krajinou razí cestu dávno předtím, než se z ní stal turistický magnet. Český ráj není jen místo, kam se jezdí pro hezkou fotku. Je to krajina, která si zaslouží, aby se v ní člověk nechoval jako návštěvník atrakce, ale jako host.
Zdroje
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, CHKO Český ráj: charakteristika oblasti, údaje o rozloze, nadmořské výšce a vyhlášení. (Český ráj)
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, CHKO Český ráj: informace o vzniku první CHKO v roce 1955. (Český ráj)
Geopark Český ráj: údaje o rozloze 833 km², zařazení do Evropské sítě geoparků v roce 2005 a do Globální sítě geoparků UNESCO v roce 2015. (geoparkceskyraj.cz)
Časopis Ochrana přírody: informace k rozšíření CHKO Český ráj a uvedeným lokalitám, například Suché skály, Vranovský hřeben, Klokočské a Betlémské skály nebo kaňon Jizery. (casopis.ochranaprirody.cz)