Foto: Magnific

AI v ordinacích už není sci-fi

Ještě nedávno působila představa lékaře, který během vyšetření otevře AI chatbot, skoro absurdně. Jenže rok 2026 ukazuje úplně jiný obrázek. Umělá inteligence se stává běžnou součástí zdravotnictví a nejde jen o experiment několika technologických nadšenců.

Velkou pozornost v posledních dnech vyvolala platforma OpenEvidence. Podle reportáže NBC News z 14. května 2026 ji používá přibližně 65 procent amerických lékařů a během jediného měsíce měla zasáhnout do téměř 27 milionů klinických konzultací. Služba funguje jako specializovaný AI asistent pro medicínu. Lékař zadá příznaky nebo problém a systém nabídne možné diagnózy, doporučené postupy i odkazy na odborné studie.

Jenže právě tady začíná debata, která už dávno není jen o technologiích.

Mnoho pacientů totiž začíná přemýšlet nad tím, co vlastně v ordinaci platí. Soukromé kliniky si často účtují vysoké částky za konzultace, objednání nebo nadstandardní péči. Když pak pacient vidí, že doktor během několika minut hledá odpověď v AI systému, logicky ho napadne jednoduchá otázka: pokud stejný chatbot existuje zdarma nebo v levnější verzi, proč si ho neotevřít doma sám?

To samozřejmě neznamená, že lékaři jsou zbyteční. Medicína není jen opsání odpovědi z obrazovky. Zkušený doktor musí informace vyhodnotit v souvislostech, poznat rizikové případy a rozhodnout, co je pro konkrétního člověka bezpečné. Přesto se mění samotné vnímání autority zdravotníků. Část práce, která dříve působila jako výsledek dlouholetých zkušeností a znalostí, dnes zvládne během několika sekund i software.

Nejde jen o Ameriku

Podobné nástroje se postupně dostávají i do Evropy. Lékaři používají ChatGPT, Copilot, Gemini nebo specializované medicínské AI systémy při přípravě zpráv, hledání odborných doporučení nebo ověřování vzácnějších diagnóz. V některých nemocnicích už AI pomáhá například s analýzou rentgenů, administrativou nebo tříděním pacientů.

Technologie tak šetří čas, kterého mají zdravotníci chronicky málo. Jenže zároveň vzniká nový problém. Pacienti mají dnes k podobným nástrojům přístup také a často si informace hledají ještě před návštěvou ordinace.

Někteří lékaři to vítají, jiní naopak upozorňují, že internetové diagnózy mohou být nebezpečné. AI totiž dokáže působit velmi přesvědčivě i ve chvíli, kdy se mýlí. A právě u medicíny může mít chyba vážné následky.

Reportáž NBC News upozornila i na další věc. Řada lékařů přiznala, že odkazy na odborné studie kontroluje jen tehdy, když je odpověď překvapí. Ve většině případů spoléhají na shrnutí vytvořené samotnou umělou inteligencí.

To vyvolává obavy části odborné veřejnosti. Kritici upozorňují, že zatím chybí rozsáhlé dlouhodobé studie o tom, jak AI ovlivní kvalitu zdravotní péče nebo schopnosti mladých doktorů. Někteří zkušení lékaři dokonce varují, že nová generace může postupně ztratit schopnost samostatného klinického uvažování.

Pacient budoucnosti bude mnohem informovanější

Zdravotnictví se pravděpodobně mění podobně jako kdysi banky, navigace nebo překladače. Technologie, které byly ještě před pár lety výsadou profesionálů, se rychle dostávají mezi běžné lidi.

Pacient budoucnosti už nebude pasivně čekat na verdikt ordinace. Přijde připravený, s informacemi z AI nástrojů, odborných databází i vlastních aplikací sledujících zdraví. Role lékaře se tím může postupně změnit z „jediného držitele znalostí“ spíše na zkušeného průvodce, který informace ověří, zasadí do kontextu a převezme odpovědnost za finální rozhodnutí.

Zdroj: Gizmodo.com