Foto: Magnific

Letošní první výrazně teplé dny znovu ukázaly jeden častý problém. Lidé zaměňují úpal a úžeh, přestože jde o dva odlišné stavy. Oba mohou začít podobně, například bolestí hlavy, nevolností nebo únavou, jejich původ je ale jiný a liší se i správná první pomoc.

Na rozdíl od rozšířené představy nevzniká úpal vždy na přímém slunci. A právě to bývá podle odborníků častý omyl. „Úpal a úžeh se sice projevují podobně, ale jejich příčina je jiná. Zatímco úžeh vzniká přímým působením slunečního záření na hlavu a šíji, úpal je důsledkem celkového přehřátí organismu, například v horkém a nevětraném prostředí,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka lékáren BENU.

Slunce může přehřát mozek i organismus

Úžeh vzniká nejčastěji při dlouhém pobytu na přímém slunci bez pokrývky hlavy. Rizikové je opalování, turistika nebo sport během poledních hodin. Podle odborníků dochází při úžehu k přehřátí mozku a podráždění mozkových blan. Typické jsou silné bolesti hlavy, zarudlá horká kůže, nevolnost, zvracení nebo závratě. U některých lidí se mohou objevit i poruchy koncentrace, ztuhlost šíje či křeče.

Nejvíce ohrožené bývají děti, senioři a lidé se světlou pokožkou. Problémem je také to, že příznaky se nemusí projevit okamžitě. Potíže často přicházejí až několik hodin po pobytu na slunci. Úžeh navíc bývá spojený se spálenou pokožkou, kterou lidé v horkých dnech často podceňují.

Úpal je oproti tomu stav, kdy selže schopnost organismu ochlazovat se. Nemusí přitom vůbec souviset se sluncem. Stačí pobyt v přehřáté místnosti, nevětraném autě, dopravním prostředku nebo fyzická námaha v dusném počasí. Vliv hraje i dehydratace a vysoká vlhkost vzduchu.

„Úpal může být zrádný v tom, že k němu dochází i bez přímého slunce. Stačí vysoká okolní teplota, nadměrná vlhkost, nedostatek tekutin a omezená možnost ochlazení,“ upozorňuje Ivana Lánová.

Rozhodují první minuty

Při úpalu i úžehu je zásadní rychlá reakce. Člověk by měl okamžitě odejít do stínu nebo chladnějšího prostředí a začít postupně doplňovat tekutiny. Odborníci doporučují ochlazovat tělo pozvolna, například vlažnou sprchou nebo studenými obklady. Ledová voda může podle lékárníků způsobit další šok organismu.

V případě úžehu se doporučuje přikládat obklady přímo na hlavu a šíji. Pokud se stav nelepší, objeví se zmatenost, poruchy vědomí nebo vysoká horečka, je nutné vyhledat lékařskou pomoc. U těžkých případů může dojít až k selhání organismu.

Odborníci zároveň připomínají, že prevenci lidé často podceňují. Přitom právě jednoduché kroky mají největší efekt. Dostatek tekutin, omezení pobytu na slunci během poledne, pokrývka hlavy nebo snížení fyzické aktivity v horku dokážou riziko výrazně snížit.

Podle lékárníků bývá největší chybou ignorování prvních varovných signálů. Únava, bolest hlavy nebo motání hlavy lidé často přecházejí s tím, že „to přejde“. Právě v této chvíli je ale ještě možné předejít vážnějším komplikacím, které mohou skončit i hospitalizací.

Zdroj: TZ Benu, Healthline