Foto: Magnific

Bolest zad patří mezi nejčastější zdravotní obtíže současnosti. Podle odborníků přitom nejde jen o důsledek fyzické práce nebo vyššího věku. Stále více lidí si na bolesti páteře stěžuje už kolem třicítky a problémy se objevují dokonce i u školních dětí. Moderní životní styl totiž lidskému tělu příliš nepomáhá.

Velkou část dne tráví lidé v jedné poloze. Někdo sedí u počítače, jiný stojí dlouhé hodiny v práci nebo kouká do telefonu s hlavou sklopenou dopředu. Právě dlouhodobé přetěžování určitých částí těla bývá jedním z hlavních důvodů, proč se bolest postupně rozvíjí. Problém navíc často nevzniká přímo v místě, kde člověk bolest cítí nejvíc.

Typickým příkladem je hrudní páteř. Když zůstává dlouhé hodiny ztuhlá a v předklonu, mohou se následky projevit třeba bolestí krku, ramen nebo beder. Lidé pak řeší bolest na konkrétním místě, ale skutečný problém bývá ukrytý jinde.

Tělo reaguje i na stres

Velkou roli hraje také psychika. Dlouhodobý stres totiž ovlivňuje celé fungování organismu. Člověk při napětí často dýchá mělčeji, zatíná svaly a nevědomky drží tělo v nepřirozeném napětí. Pokud tento stav trvá týdny nebo měsíce, začnou se přidávat bolesti hlavy, zad nebo ztuhlost šíje.

Podobné závěry zmiňují i zahraniční zdravotnické organizace. Například Healthline upozorňuje, že chronický stres může výrazně zvyšovat svalové napětí a zhoršovat bolesti zad. Tělo totiž funguje v dlouhodobém pohotovostním režimu, který není přirozený.

Problém je i v tom, že mnoho lidí první signály ignoruje. Ztuhlá záda, tlak mezi lopatkami nebo občasná bolest beder bývají často brány jako běžná součást života. Pomoc odborníka lidé hledají až ve chvíli, kdy bolest omezuje práci, sport nebo spánek.

Nejhorší je nehybnost

Odborníci se shodují, že páteř potřebuje hlavně pravidelný pohyb. Nemusí jít nutně o intenzivní sport nebo drahé cvičební programy. Důležitější bývá obyčejná chůze, častější změna polohy nebo krátké protažení během dne.

Velký rozdíl může udělat i správné nastavení pracovního místa. Monitor v úrovni očí, pravidelné vstávání od počítače nebo omezení dlouhého koukání do mobilu pomáhají víc, než si mnoho lidí myslí. Důležitý je také kvalitní spánek a schopnost alespoň na chvíli vypnout hlavu.

Právě kombinace stresu, minimálního pohybu a dlouhého sezení dnes podle odborníků vytváří problém, který se bude dál zhoršovat. Lidské tělo totiž nebylo stavěné na to, aby vydrželo deset hodin denně bez pohybu před obrazovkou.

Zdroj: Healthline.com, iDnes.cz