Foto: Magnific

Kde může být pes bez vodítka a kde už hrozí problém

S příchodem teplého počasí vyrážejí tisíce lidí do přírody i se psy. V lesích, skalních městech nebo chráněných krajinných oblastech ale často vznikají konflikty mezi návštěvníky, ochránci přírody a majiteli psů. Řada lidí totiž žije v přesvědčení, že pokud je pes hodný a poslouchá, může v přírodě běhat prakticky kdekoliv.

Pravidla jsou ale v některých případech výrazně přísnější.

Základní právní rámec v Česku upravuje zákon o lesích a také zákon číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vedle toho mohou platit místní návštěvní řády, obecní vyhlášky nebo pravidla konkrétních chráněných území.

V běžném lese mimo chráněné oblasti zákon přímo nenařizuje, že musí být pes neustále na vodítku. Majitel ale podle lesního zákona nesmí nechat psa volně pobíhat tak, aby rušil zvěř. To je důležitý rozdíl. Pokud pes vběhne za srnou, muflonem nebo například vyplaší hnízdící ptáky, může být situace posouzena jako přestupek.

Myslivci zároveň mohou podle zákona řešit psy, kteří mimo vliv svého majitele pronásledují zvěř. To je téma, kolem kterého dlouhodobě vznikají emoce i spory.

Jiná situace nastává v chráněných krajinných oblastech, tedy například v Agentura ochrany přírody a krajiny ČR spravované CHKO Český ráj, CHKO Beskydy nebo CHKO Jeseníky. Samotný status CHKO ještě automaticky neznamená povinné vodítko všude, ale ochrana přírody zde bývá výrazně přísnější a některá území mají vlastní návštěvní řády.

Ve skalních městech, přírodních rezervacích nebo národních přírodních rezervacích bývají pravidla často tvrdší hlavně kvůli ochraně vzácných druhů ptáků, obojživelníků a dalších živočichů. Typickým problémem jsou hnízdící sokoli, výři nebo rušení zvěře mimo turistické trasy.

Skalní města a národní parky mají vlastní pravidla

Velká část lidí si neuvědomuje, že rozdíl je i mezi CHKO a národním parkem. V národních parcích bývají pravidla zpravidla výrazně přísnější. Například Krkonošský národní park nebo Národní park České Švýcarsko mají přesně definovaná pravidla pohybu psů a na některých místech je vodítko povinné.

Správa Krkonošský národní park v minulosti opakovaně upozorňovala, že volně pobíhající psi ruší tetřívky nebo další chráněné druhy. Podobné problémy řeší i správci skalních oblastí v Českém ráji nebo Adršpachu.

Právě skalní města jsou často citlivá kvůli kombinaci velkého množství turistů, úzkých stezek a chráněných lokalit. Pes, který vběhne mimo cestu, může poškodit vegetaci nebo vyplašit zvířata v době hnízdění.

Nejde ale jen o ochranu přírody. Problémy vznikají i mezi návštěvníky. V úzkých skalních průchodech nebo na vyhlídkách bývají konflikty mezi pejskaři, rodinami s dětmi či cyklisty poměrně časté.

Pokuty se mohou lišit podle konkrétní situace. V chráněných územích mohou jít až do desítek tisíc korun, zejména pokud dojde k poškození přírody nebo porušení návštěvního řádu. Většina případů ale končí domluvou nebo nižší sankcí.

Ochránci přírody i strážci CHKO zároveň upozorňují, že největším problémem nebývají běžní turisté se psy na vodítku, ale lidé, kteří své psy nechají běhat daleko od sebe a ztratí nad nimi kontrolu. Právě tehdy často dochází ke střetům se zvěří nebo k pohybu mimo vyznačené cesty.

Zdroj: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon, Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR