Foto: Magnific

Chyby cyklistů, které dělá skoro každý. Některé mohou skončit pokutou i nehodou

S příchodem teplejších měsíců se silnice, cyklostezky i lesní cesty znovu plní cyklisty. Jenže právě kolo bývá dopravní prostředek, u kterého mnoho lidí vypíná pozornost. Auto berou jako odpovědnost, ale kolo často jen jako volnočasovou zábavu. Jenže český zákon je v tom poměrně jasný. Cyklista je řidič nemotorového vozidla a platí pro něj pravidla silničního provozu. Zákon č. 361/2000 Sb. je účinný od 1. ledna 2001 a jeho aktuální znění pro rok 2026 cyklisty řeší hlavně v paragrafech 57 a 58.

Jednou z nejčastějších chyb je jízda po chodníku. Mnoho cyklistů si ji omlouvá tím, že se mezi auty necítí bezpečně. To je lidsky pochopitelné, ale právně to neznamená automatické povolení. Chodník patří chodcům. Cyklista po něm může jet jen tam, kde to dopravní značení dovoluje, případně v situacích, které zákon výslovně připouští například u malých dětí. Pro dospělého cyklistu ale běžný chodník není náhradní cyklostezka. Zvlášť ne ve chvíli, kdy projíždí těsně kolem lidí, zvoní na ně nebo se proplétá mezi kočárky.

Podobný problém vzniká na přechodech. Přechod pro chodce není přejezd pro cyklisty. Kdo chce využít klasický přechod jako chodec, měl by z kola slézt a kolo vést. Jestliže je v místě vyznačen přejezd pro cyklisty, situace je jiná, ale ani tam cyklista nezískává kouzelné právo vjet do silnice bez rozhlédnutí. Podle zákona se musí před vjezdem přesvědčit, že může vozovku přejet bezpečně a že řidiče nepřinutí k náhlé změně směru nebo rychlosti.

Světla, alkohol a pocit falešné jistoty

Další podceňovanou chybou je špatná viditelnost. Mnoho lidí vyráží na kole s tím, že se vrátí ještě za světla, jenže cesta se protáhne, přijde déšť, mlha nebo šero v lese. Za snížené viditelnosti musí mít cyklista vpředu bílé světlo a vzadu červenou svítilnu nebo červené přerušované světlo. BESIP zároveň připomíná, že povinná výbava kola není formalita, ale základ bezpečné jízdy. Odrazky, funkční brzdy a světla nejsou dekorace. Jsou to věci, které rozhodují o tom, zda řidič cyklistu uvidí včas.

Velký omyl se týká alkoholu. Po pivu na kole se sice automaticky nepřichází o řidičský průkaz, protože člověk zrovna neřídí motorové vozidlo, ale to rozhodně neznamená, že je alkohol za řídítky v pořádku. Policie České republiky upozorňuje, že cyklista nesmí během jízdy ani před jízdou požít alkohol nebo jiné návykové látky. Ve správním řízení může opilému cyklistovi hrozit pokuta od 2 500 do 50 000 korun. A pokud pod vlivem způsobí nehodu, škody nebo zranění, problém může být mnohem vážnější.

Často se zapomíná také na povinnost využít cyklostezku nebo pruh pro cyklisty, pokud je v daném místě a směru zřízen. Zákon připouští výjimku, pokud by tím byla ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu, ale nejde o volbu podle nálady. Cyklista by také měl jet při pravém okraji vozovky a cyklisté mají jet jednotlivě za sebou. Jízda vedle sebe sice vypadá pohodově, ale v běžném provozu může vytvořit zbytečně nebezpečnou situaci.

Samostatnou kapitolou jsou děti. Osoba mladší 18 let musí mít při jízdě na kole ochrannou přilbu schváleného typu, správně nasazenou a připevněnou. Dítě mladší 10 let navíc smí jet po silnici jen pod dohledem osoby starší 15 let. U dospělých helma povinná není, ale to neznamená, že je zbytečná. Právě pády v nízké rychlosti často končí nejhůř, protože člověk nečeká, že se něco stane.

Největší chyba cyklistů nakonec není v jednom konkrétním paragrafu. Je to pocit, že na kole se pravidla berou volněji. Jenže provoz se nemění podle toho, jestli člověk sedí za volantem, na elektrokole nebo na obyčejném horském kole. Stačí jedno přehlédnuté auto, špatně odhadnutý přechod, večerní návrat bez světla nebo pivo navíc. Z výletu je pak během pár vteřin problém, který už nejde vzít zpátky.

Zdroje: Zákon č. 361/2000 Sb., BESIP, Policie České republiky, Bezpečné cesty