Foto: Freepik

S příchodem teplejších dnů se každoročně vrací i problém, který zná většina lidí z vlastní zkušenosti. Klíšťata se probouzejí už při teplotách nad 5 °C a jejich aktivita rychle roste. Nejde přitom jen o lesy nebo louky. Stále častěji se objevují i v parcích, zahradách nebo na okrajích měst.

Riziko přisátí tak roste prakticky všude, kde je vyšší tráva nebo vlhčí prostředí. A spolu s tím i obavy z nemocí, které mohou přenášet. Nejčastěji se mluví o lymské borelióze a klíšťové encefalitidě, tedy dvou infekcích, které mohou mít vážný průběh.

Co ukázal výzkum z Masarykovy univerzity

Na otázku, proč si klíšťata vybírají některé lidi častěji než jiné, se zaměřili vědci z Masarykovy univerzity. Ve studii publikované v roce 2026 sledovali chování klíštěte obecného v laboratorních podmínkách. Pracovali se vzorky různých krevních skupin a pozorovali, ke kterým se paraziti přiklánějí.

Výsledky ukázaly poměrně jasný trend. Nejčastěji si klíšťata vybírala krevní skupinu A. Na druhém místě se objevila skupina 0 a následně AB. Nejmenší zájem vykazovala skupina B.

Zjednodušeně řečeno, lidé s krevní skupinou A by podle tohoto experimentu mohli být pro klíšťata atraktivnější. Naopak skupina B se zdála být pro parazity méně zajímavá.

Realita v přírodě je složitější

Autoři výzkumu ale zároveň upozorňují, že podobné závěry je potřeba brát s velkou opatrností. Experiment probíhal v kontrolovaném prostředí, které se od skutečných podmínek výrazně liší.

Do hry v reálném světě vstupuje celá řada dalších faktorů. Velkou roli hraje například pohyb člověka v přírodě, délka pobytu venku nebo typ prostředí. Důležitá je i výška trávy, vlhkost a teplota.

Na limity podobných studií upozorňuje například americký lékař Daniel Cameron, který se dlouhodobě věnuje problematice lymské boreliózy. Podle něj nelze přisuzovat rozhodující význam pouze krevní skupině. V praxi jde spíše o kombinaci více vlivů.

Navíc není jednoduché podobné výsledky ověřit přímo na lidech. Takový výzkum by byl eticky problematický, protože by znamenal vědomé vystavení riziku infekce.

Z pohledu běžného člověka se proto nic zásadního nemění. Odborníci se shodují, že prevence zůstává stejná bez ohledu na krevní skupinu. Při pohybu v přírodě má smysl používat repelenty, volit vhodné oblečení a po návratu zkontrolovat celé tělo.

Klíšťata si možná vybírají víc, než jsme si mysleli. Jenže spoléhat na to, že zrovna vaše krevní skupina vás ochrání, by byla chyba. V sezoně, která začíná už na jaře, je opatrnost stále tím nejspolehlivějším řešením.

Zdroj: Denik.cz