Foto: Freepik

Jarní turistika není jen romantika

S prvními teplejšími dny začínají stezky znovu ožívat. Po zimě je přirozené, že člověk chce ven. Lesy voní, potoky mají vodu a krajina se pomalu probouzí. Právě jaro ale patří k obdobím, kdy dochází k nejvíce drobným úrazům turistů. Důvod je prostý. Lidé mají pocit, že už je teplo, a přírodu berou jako bezpečnou.

Realita bývá jiná. Ve skalních městech nebo severních svazích se může držet led ještě dlouhé týdny poté, co v údolí kvetou první květiny. Stačí několik kroků po vlhkém kameni a výlet se může změnit v nepříjemnou zkušenost.

Problém bývá také vítr. Jarní počasí je nestálé a i při slunečném dni dokáže studený vítr rychle ochladit tělo. Turista, který vyrazil jen v mikině, může po hodině cesty zjistit, že je mu nepříjemná zima.

Co se vyplatí přibalit

Zkušení trampové často říkají jednoduchou věc. V přírodě je lepší mít jednu vrstvu navíc než o jednu méně. Na jaře to platí dvojnásob.

Do batohu se vyplatí přibalit lehkou větrovku nebo bundu, která zastaví vítr. Hodí se i čepice nebo nákrčník. Vítr totiž nejvíc ochlazuje právě hlavu a krk. Praktická je také malá termoska s čajem. Teplý nápoj dokáže na studeném hřebeni udělat větší službu než energetická tyčinka.

Důležitou roli hrají boty. Na jaře bývají stezky rozmáčené a kameny kluzké. Turistická obuv s dobrou podrážkou není zbytečný luxus. Naopak. Právě špatná obuv bývá jednou z nejčastějších příčin pádů.

Ve skalních oblastech je dobré počítat i s tím, že některé úseky mohou být ještě zledovatělé. Kovové schody, žebříky nebo lávky dokážou být po ránu velmi kluzké.

Skály, vítr a rychlá změna počasí

Kdo chodí do přírody pravidelně, ten ví, že jarní výlet může během chvíle změnit charakter. Ráno je slunce, odpoledne přijde studený vítr nebo přeháňka.

Zvlášť ve skalních oblastech se drží chlad déle. Stinné rokle a úzké průchody se prohřívají pomalu. V některých místech tak může být pocitová teplota o několik stupňů nižší než na otevřeném prostranství.

Turisté také často zapomínají na jednu věc. Po zimě není terén ještě stabilní. Ve skalách se mohou uvolňovat kameny, na lesních cestách leží větve nebo podmáčená půda. Stačí chvilka nepozornosti.

Pro jarní výšlap proto platí jednoduché pravidlo. Nespěchat a sledovat terén. Příroda v tomhle období nabízí krásné výhledy, ticho i první známky života. Kdo jde pomalu a s respektem, ten si výlet užije mnohem víc než ten, kdo chce jen rychle dojít na vrchol.

Právě jaro je totiž pro turistiku jedním z nejhezčích období. Les ještě není plný lidí, vzduch je čistý a krajina má zvláštní klid. Stačí jen počítat s tím, že zima se ještě úplně nevzdala. A příroda to občas ráda připomene.

Zdroj: autorský text Žádný Špeky