Foto: Freepik

Pavel Cingr popisuje rizika, která lidé stále opakují

Náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Cingr sleduje, jak se hory i návštěvníci mění. Po pětatřiceti letech zásahů a výcviků má jasno, že největší problém dnešních turistů není počasí ani terén, ale podcenění. Často přijedou dobře oblečení, ale bez zkušeností. A mnozí žijí v domnění, že když se něco stane, záchranář dorazí během pár minut. V praxi je ale všechno mnohem složitější.

Podle Cingra je nejdůležitější pochopit, že hory mají své tempo. Cesty mohou být zledovatělé, vítr během chvíle změní viditelnost a mobilní signál není samozřejmost. Záchranářům tak cestou k zásahu může trvat hodinu i déle. I proto říká, že nejlevnější a nejjednodušší výbavou je zdravý respekt ke krajině.

Turisté spoléhají na techniku, ale ta nezvládne všechno

Jedním z výrazných trendů posledních let je spoléhání na mobilní navigaci a moderní vybavení. Lidé se méně ztrácejí, ale zároveň mají pocit, že technologie odstraní všechna rizika. Záchranáři často pomáhají návštěvníkům, kteří vyrazili do terénu bez čelovky, bez náhradního oblečení a s minimem jídla. Stačí zdržení, ranní námraza nebo špatně zvolená trasa a problém je na světě.

Cingr připomíná i to, že laviny nejsou jen příběhy z Alp. Krkonoše mají své lavinové svahy a každá zima přináší situace, které vyžadují zásah zkušeného týmu. Při lavinových neštěstích jde o minuty, takže je klíčové, aby lidé v rizikových oblastech znali základ kamarádské pomoci a nepřekvapila je panika.

Jak se správně chovat, než dorazí pomoc

Záchranáři se shodují na několika principech, které mohou turistům výrazně usnadnit situaci, pokud se něco stane. Jde o jednoduché kroky, které ale lidé často nedělají. Prvním je rychle vyhodnotit bezpečí okolí. Pokud je člověk schopen, měl by zůstat viditelný, nevzdalovat se ze stopy a dát o sobě vědět. V případě úrazu na sjezdovce je důležité označit místo tak, aby další lyžaři nepřidělávali problémy.

Cingr upozorňuje, že i běžný úraz na sjezdovce vyžaduje určitou přípravu. Záchranář musí zraněného bezpečně dostat z místa a předat ho zdravotníkům. Když lidé označí místo, uklidí prostor a řídí se pokyny, dokáže tým horské služby zasáhnout mnohem efektivněji.

Co si z rad horské služby odnést

Náčelník říká, že Krkonoše nejsou nebezpečné kvůli své velikosti, ale kvůli rychlým změnám a vysokému počtu návštěvníků. Nejčastější zásahy souvisejí s tím, že lidé vyrazí bez základní výbavy a bez povědomí o tom, kam jdou. Špatné počasí, zledovatělá cesta nebo únava pak stačí k tomu, aby výlet skončil voláním na dispečink.

Cestou ke spolehlivému a bezpečnému pohybu je podle horské služby jednoduchá příprava. Zkontrolovat předpověď, mít nabitý telefon, čelovku, pití a teplou vrstvu v batohu. A hlavně pochopit, že hory nejsou kulisa na fotku, ale živé prostředí, které vyžaduje pozornost a pokoru.

Pavel Cingr dodává, že i po tolika letech v terénu se na zimu těší. Je to nejhektičtější období, ale také doba, kdy hory ožijí a ukážou svou nejlepší i nejdrsnější tvář. A právě v té chvíli je dobré mít v hlavě rady horské služby, protože často stačí málo a výlet, který měl být zážitkem, se promění v komplikaci. Hory jsou krásné, ale neodpouštějí lehkomyslnost.

Zdroj: Noveregiony.cz (odkaz)