Foto: Freepik

Čeští pekaři mají v prosinci napilno a mezi nejčastější otázky patří ta, jak docílit vláčné vánočky, která neztratí na chuti ani po dvou dnech. Tuto výzvu velmi dobře zná i Josef Maršálek, jeden z nejvýraznějších českých cukrářů současnosti. Vyrostl v malé moravské vesnici a o Vánocích mluví se stejnou nostalgií, s jakou líčí své první pokusy v kuchyni. Podle něj jsou svátky směsí vůní, mrazivých večerů a pocitu bezpečí, který se pojil s pečením u babičky. Právě tam vznikla jeho fascinace těstem, máslem i klasickými recepty, k nimž se vrací dodnes.

Obyčejné dny si zaslouží slavnostní pečivo

Ačkoli bývala vánočka v řadě rodin pečivem, které se peklo jen jednou za rok, Maršálek tento zvyk doma dávno zrušil. Tvrdí, že není důvod čekat do prosince, když může člověk dopřát sladkou pletenou dobrotu kdykoli. O to víc se zajímá o to, jak udržet její strukturu co nejdéle vláčnou. Podle jeho zkušeností totiž nemusí být rozhodující jen technika pletení nebo kvalita kynutí, ale také jedna jediná surovina.

Tím klíčovým pomocníkem je olej. Maršálek vysvětluje, že pokud se v receptu nahradí máslo právě olejem ve stejném množství, těsto si udrží vláčnost výrazně déle. Je to princip známý z modernějších moučníků, ale u tradiční vánočky budí u mnoha pekařů překvapení. Olej se totiž do těsta rovnoměrněji zapracuje a zůstává v něm i po vychladnutí, díky čemuž vánočka netvrdne tak rychle. Lidé, kteří jeho pečivo ochutnali, často ani nepoznají, že v něm máslo není, přesto vyzdvihují jemnou chuť a máslovou vůni. Podle Maršálka je to důkaz, že recept nemusí být doslova tradiční, aby výsledek chutnal jako z dětství.

Vůně dětství v moderní kuchyni

Maršálkovy vzpomínky na dětství jsou plné jednoduchých obrazů. Zasněžená cesta s babičkou, návrat do teplé kuchyně, velká smaltovaná mísa a první těsto, které mu pomohlo pochopit, že pečení je víc než jen přesný postup. Tento osobní přístup se promítá i do jeho dnešních rad. Tvrdí, že recept by měl fungovat nejen v profesionální pekárně, ale také v domácnosti, kde se peče večer po práci a kde se každý trik navíc počítá.

Péct vánočku tak, aby byla vláčná delší dobu, není podle něj žádná věda. Základem je poctivé vypracování těsta a důkladné kynutí. Kdo chce mít jistotu, může použít známý test okénka, při kterém se tenká blanka těsta opatrně roztahuje. Když se netrhá, je připravené. Pak už stačí jen správně uplést těsto, nechat ho ještě jednou nakynout a upéct při pozvolném snížení teploty.

Kouzlo, které funguje každý rok

Možná právě proto je Maršálkova vánočka tak oblíbená. Spojuje v sobě tradici, osobní historii i drobný moderní trik, který neubírá na chuti, ale výrazně prodlužuje čerstvost. Ať už se peče v prosinci nebo uprostřed léta, výsledek má vždy stejný efekt. Provoní celý byt a připomene, že obyčejné suroviny dokážou vytvořit něco, co lidé spojují s pohodou a rodinnou atmosférou.

Vánočka není jen recept. Je to drobný obřad, který se dědí z generace na generaci. Když do něj člověk vnese trochu vlastní odvahy a zkusí třeba zrovna Maršálkův fígl, může získat výsledek, o kterém se doma bude mluvit celý rok.

Zdroj: TopRecepty.cz (odkaz)