Foto: Freepik

Zima, která otestuje topení i nervy

Meteorologové z evropských i amerických center se shodují: letošní zima nebude jako ty poslední. Vysoká pravděpodobnost výskytu arktické vzduchové hmoty z východu má způsobit dlouhé období hlubokých mrazů a nadprůměrných srážek. Nejvíce by měly teploty klesnout mezi Vánocemi a polovinou ledna, kdy se může i v nížinách objevit silná sněhová pokrývka.

Hlavní příčinou je kolaps polárního víru – meteorologický jev, který nastává, když se naruší proudění studeného vzduchu kolem Arktidy. Ten se pak rozlévá do střední Evropy, Ruska a Skandinávie. K podobnému jevu došlo i v letech 1987, 1996 nebo právě v roce 2012.

„Modely naznačují, že proudění se zpomalí a arktický vzduch pronikne hlouběji na jih. Pokud se to potvrdí, čeká nás zima, jakou už dlouho nepamatujeme,“ uvedl meteorolog z ČHMÚ.

Návrat mrazů jako za starých časů

Pamětníci si vybaví únor 2012 – tehdy teploty klesly až na –38 °C na Kvildě, v Praze bylo –20 °C a po celé republice zamrzala voda v potrubí i nafta v autech. Lidé tehdy hromadně nakupovali přímotopy, hasiči bojovali s mrznoucími hadicemi a bezdomovecké noclehárny praskaly ve švech.

Letošní zima by mohla být podobně krutá. Předpovědní model ECMWF (Evropské centrum pro střednědobé předpovědi) uvádí, že teplotní odchylka v prosinci a lednu může být až o 2 až 3 °C nižší, než je dlouhodobý průměr. To znamená, že mrazivé dny a noci mohou trvat celé týdny bez přerušení.

V kombinaci s nízkým tlakem a severovýchodním prouděním by mělo být počasí suché, ale extrémně chladné, což může připomenout klasické zimy z osmdesátých a devadesátých let, kdy se jezdilo na zamrzlé rybníky a děti stavěly iglú ze sněhu, který se udržel měsíce.

Energetici i silničáři v pohotovosti

Takové mrazy by ovšem neznamenaly jen zimní romantiku. Očekává se zvýšený tlak na energetické sítě i dopravní infrastrukturu. Silničáři už teď plánují rozšířené pohotovosti a zásoby soli, zatímco provozovatelé plynových sítí připravují záložní scénáře pro případ špičkového odběru.

„Pokud přijde několik týdnů trvající mráz, bude rozhodovat každá hodina dodávek energie. V minulosti jsme se dostali na hranici kapacit,“ uvedl jeden z představitelů ČEPS.

Mrazivá zima by také mohla zvýšit ceny energií, především zemního plynu, pokud dojde k delšímu odběrovému období v celé Evropě. Odhady mluví o tom, že spotřeba plynu může během ledna stoupnout až o 20 %.

Jak se na tvrdou zimu připravit

Experti doporučují nečekat a připravit se včas. Základní kroky jsou prosté:

  • Zkontrolovat topný systém, odvzdušnit radiátory a doplnit kotelní vodu.
  • Mít v zásobě deky, svíčky a baterie – při výpadku elektřiny se budou hodit.
  • Nenechávat vodu v nevyužívaných trubkách, aby nezamrzla.
  • Připravit auto na zimní provoz: kvalitní kapalinu do ostřikovačů, startovací kabely a lopatu.
  • A pokud bydlíte mimo město – zásoby dřeva nebo briket se rozhodně neztratí.

Zimní vlna může trvat i dva měsíce, takže nejde o jednorázový výkyv, ale o celé období, kdy bude třeba se přizpůsobit.

Evropa pod bílou dekou

Podle meteorologických modelů nebude výjimkou jen Česko. Arktická vlna zasáhne velkou část Evropy, především Německo, Polsko, Slovensko a Maďarsko, ale i jih kontinentu – Itálii, Chorvatsko a dokonce severní Řecko. Tam, kde běžně v zimě prší, může letos sněžit.

Nad Atlantikem se navíc rýsuje nízkotlaká oblast, která by mohla přinášet i sněhové bouře a nárazové větry. To by mohlo znamenat problémy v dopravě i leteckých provozech.

Po několika mírných zimách se zdá, že příroda chystá návrat k mrazivým klasikám. Zasněžené střechy, zamrzlé řeky a dech beroucí ticho po ránu mohou být krásné – jenže spolu s tím přijdou i staré známé potíže: kluzké silnice, zamrzlé zámky a praskající trubky.

Zdroj: ecmwf.int (odkaz), severe-weather.eu (odkaz), iDnes.cz (odkaz)