Foto: Freepik
Když tržiště začne hrát roli obchodu
Na první pohled vypadá Temu jako další globální tržiště, které propojuje zákazníky s miliony prodejců z celého světa. Jenže právní experti tvrdí, že tato platforma už dávno překročila hranici, za níž by měla nést stejné povinnosti jako klasický internetový obchod.
Podle Asociace pro elektronickou komerci se totiž Temu aktivně účastní celého nákupního procesu – propaguje zboží, nabízí slevy, zajišťuje vrácení peněz a komunikuje se zákazníky jménem prodejců. To všechno jsou činnosti, které ze zákona přísluší e-shopům, nikoli tržištím.
„Z pohledu práva se tak Temu fakticky chová jako prodejce, i když se formálně označuje za zprostředkovatele,“ vysvětluje advokát Michal Břežek z kanceláře Pelikán Krofta Kohoutek, která spolupracuje s APEK.
Reklamace? Všechno přes Temu
Zásadní problém podle právníků spočívá v tom, že většina komunikace při reklamaci nebo vrácení zboží probíhá výhradně v rozhraní Temu. Zákazník sice podle podmínek „vrací zboží prodejci“, ale ve skutečnosti odesílá balík na adresu v Evropě, kterou určuje samotné Temu.
Foto: Freepik
„Formulář pro odstoupení od smlouvy se vyplňuje přímo na stránkách Temu. Zboží pak putuje obvykle do skladu v Nizozemsku a všechny informace přicházejí z účtu Temu, ne od čínského prodejce,“ popisuje Břežek.
Spotřebitel tak může nabýt dojmu, že nakupuje přímo od Temu. Situaci komplikuje i fakt, že mnozí prodejci uvádějí neexistující nebo nedohledatelné adresy. Tím mizí rozdíl mezi skutečným tržištěm a e-shopem.
Když prodejce není prodejcem
V některých případech je jako odesílatel zásilky uvedena firma Yucan Fulfillment nebo WhaleCo Technology Ltd. – obě spojené s Temu. Taková praxe podle právníků potvrzuje, že platforma má nad nákupy kontrolu mnohem větší, než sama přiznává.
A není to jen český problém. V USA už čelilo Temu vyšetřování ministerstva spravedlnosti kvůli fiktivním prodejcům a nejasné odpovědnosti za zboží. Výsledkem byla pokuta ve výši dvou milionů dolarů a závazek k nápravě.
Temu mlčí, pravidla EU mluví jasně
Redakce Seznam Zpráv se pokusila zjistit, zda Temu skutečně vystupuje jako prodejce, nebo pouze zprostředkovatel. Odpověď zástupkyně společnosti byla ale neurčitá – místo konkrétních vysvětlení odkázala novináře na webové podmínky.
Jenže právě tyto dokumenty jsou podle právníků nejednoznačné. Temu v nich uvádí, že kupní smlouva vzniká mezi zákazníkem a „externím obchodním partnerem“, zatímco sama společnost do transakce „nevstupuje“. V praxi však vykonává všechny činnosti, které zákon připisuje prodejci.
Podle evropského nařízení o digitálních službách (DSA) mají tzv. velmi velké online platformy (VLOP) povinnost zajistit transparentnost, ověřovat prodejce a odstraňovat nelegální nabídky. Sem spadá nejen Temu, ale i Shein, AliExpress, Amazon nebo TikTok.
Hrozí miliardové sankce
Evropská komise už v květnu 2024 zahájila s Temu formální řízení. Kontroly totiž odhalily prodej nelegálních a nebezpečných produktů – od hraček až po kosmetiku – bez jasně identifikovaných prodejců. Pokud se prokáže porušení pravidel, hrozí Temu pokuta až 6 % z celosvětového obratu.
Právníci i spotřebitelské organizace upozorňují, že problém není jen v porušování předpisů, ale i v zamlžené odpovědnosti. Spotřebitel často netuší, od koho zboží skutečně kupuje, a při problémech se obrací na subjekt, který právně nenese žádnou odpovědnost.
Kde končí inovace a začíná obcházení zákona
Internetová tržiště změnila způsob, jakým lidé nakupují. Nabízejí levné zboží, široký výběr i pohodlí. Jenže právě tento úspěch odhalil slabiny legislativy, která nedokáže držet krok s realitou.
„Zprostředkovatelé musí začít hrát podle pravidel, pokud chtějí působit v evropském prostoru,“ říká Břežek. „Jinak se z online tržišť stanou jen e-shopy bez odpovědnosti.“
Evropské instituce už slibují přísnější dohled. Zatím ale zůstává hlavní zbraní spotřebitelů obezřetnost – číst podmínky, ověřovat prodejce a nepodléhat dojmu, že „všechno zařídí Temu“.
Zdroj: SeznamZprávy.cz (odkaz)