Foto: Freepik
Mikroplasty a mozek: neviditelná hrozba moderního jídelníčku
Ještě před pár lety se o mikroplastech mluvilo především v souvislosti s oceány a mořskými živočichy. Dnes už je jasné, že se jim nelze vyhnout ani v potravinách – a to především těch, které prošly složitým průmyslovým zpracováním. Výzkumy ukazují, že mikroplasty se nenacházejí jen ve vodě nebo obalech, ale i přímo v potravinách, které denně jíme.
Podle nových studií jich ultrazpracované potraviny (UPF) obsahují mnohonásobně víc než přirozené suroviny. Například kuřecí nugety, které patří mezi nejběžnější „fastfoodové“ položky, mohou podle vědců obsahovat až 30× více mikroplastů než čerstvé kuřecí maso.
Jak mikroplasty obcházejí obranu mozku
Zvlášť znepokojivé je, že tyto drobné plastové částice dokážou proniknout i tam, kde by se nemělo dostat nic cizího – přes hematoencefalickou bariéru, tedy ochranný filtr mezi krví a mozkem.
Podle výzkumu australského Food & Mood Centre mohou mikroplasty v mozku vyvolávat záněty, oxidační stres a narušovat přenos nervových signálů. „Pozorujeme překvapivě podobné mechanismy, jaké se objevují u psychických onemocnění,“ uvedl Wolfgang Marx, vědecký pracovník centra.
Foto: Freepik
Některé laboratorní studie dokonce naznačují, že dlouhodobé vystavení mikroplastům může ovlivnit tvorbu neurotransmiterů, tedy látek, které rozhodují o náladě, spánku i soustředění. Jinými slovy – plast, který do těla dostáváme jídlem, může mít přímý dopad na psychiku.
Jíme plast místo jídla?
V průměru lidé v západních zemích přijímají až půl kilogramu mikroplastů ročně – většina pochází právě z potravin, balených vod a obalů. Nejvíce zasažené jsou potraviny, které jsou levné, rychlé a trvanlivé – tedy přesně ty, které tvoří základ moderního stravování.
Psychiatr Nicholas Fabiano z Ottawské univerzity, jeden z autorů výzkumu, upozorňuje, že ultrazpracované potraviny dnes tvoří více než 50 % energetického příjmu v zemích, jako jsou USA nebo Kanada. A právě ty obsahují nejvíce mikroplastů. „Je to alarmující souběh – čím více jíme těchto potravin, tím více mikroplastů se do těla dostává. A zároveň roste výskyt úzkostí a depresí,“ uvedl Fabiano.
Když fast food ovlivní psychiku
Vědci přitom zdůrazňují, že nejde jen o fyzické poškození mozku. Mikroplasty mohou ovlivnit i epigenetické procesy, tedy způsob, jakým se zapínají nebo vypínají geny. To může vést ke změnám v produkci hormonů, zhoršené schopnosti regenerace a celkové únavě organismu.
Spojení mezi ultrazpracovanou stravou a duševními poruchami, jako jsou deprese či úzkosti, tak už není jen domněnkou. Jde o reálný, měřitelný jev, který se projevuje především u lidí s vysokou konzumací fast foodů, sladkostí a průmyslově vyráběných potravin.
Co s tím můžeme dělat
Ačkoli vědci varují, že k úplnému pochopení mechanismu je potřeba další výzkum, první krok je zřejmý – omezit konzumaci ultrazpracovaných potravin a dát přednost čerstvým surovinám.
Lékaři doporučují:
- upřednostňovat potraviny v neplastových obalech,
- vyhýbat se ohřívání jídla v plastových nádobách,
- a při výběru stravy se zaměřit na potraviny s minimem přísad a konzervantů.
Závěr: plastová doba přináší plastové tělo
Zatímco ještě před deseti lety se hovořilo hlavně o cholesterolu a tucích, dnes je novým strašákem mikroplast. Je neviditelný, bez chuti i zápachu – a přesto může zásadně měnit způsob, jak funguje náš mozek.
Vědci se shodují: pokud se trend nezmění, mohou být mikroplasty jednou z hlavních příčin nárůstu duševních poruch v rozvinutých zemích. Není to hrozba z laboratoře – je to hrozba z našeho vlastního talíře.