Foto: Freepik

Dospávání víkendem nemusí být řešením

Pro mnoho lidí je víkend časem, kdy chtějí dohnat spánkový deficit z pracovního týdne. Jenže naše biologické hodiny mají vlastní rytmus a na podobné „experimenty“ reagují pomalu. Jak upozorňuje Tereza Dočkal z Fyziologického ústavu Akademie věd, nepravidelný spánek může způsobit stav, kterému se říká sociální jet lag – nesoulad mezi přirozenými biologickými hodinami a sociálními povinnostmi, například vstáváním do práce nebo školy.

Běžný pracovní režim nutí lidi vstávat dříve, než by jejich tělo potřebovalo, a o víkendu se pak snaží „dohnat“ spánek posunem do pozdějších hodin. To ale způsobuje ještě větší desynchronizaci. Nejvíce tento problém dopadá na tzv. „sovy“, tedy lidi, kteří přirozeně chodí spát později a ráno by potřebovali delší spánek.

Lenošení a víkendový spánek
Lenošení a víkendový spánek

Foto: Freepik

Problém se netýká jen nočních sov

Lidé, kteří pracují na směny, se s rozhozenými biologickými hodinami potýkají ještě výrazněji. Neustálé střídání denních a nočních směn může ovlivnit nejen spánkové cykly, ale i náladu, soustředění nebo trávení. Podle Dočkalové se přitom probdělá noc nedá jednoduše „dospat“:

„I když půjdu spát ve čtyři ráno, moje biologické hodiny se stejně probudí třeba v devět. Tělo má vlastní rytmus, který nelze přinutit k dlouhodobému přizpůsobení,“ vysvětluje.

Výsledkem je únava, pokles výkonnosti a často i horší psychická pohoda.

Myši jako klíč k pochopení lidských rytmů

Vědci proto hledají způsoby, jak biologické hodiny synchronizovat. Na modelech myší zkoumají, zda by tělu mohla pomoci například pravidelná strava. Výzkum probíhá tak, že myším posouvají světelný režim o několik hodin, čímž simulují situaci podobnou sociálnímu jet lagu u lidí.

Pomocí senzorů vědci sledují nejen jejich pohyb, ale i příjem potravy v různých časech. Jedna z hypotéz říká, že pokud by se jídlo podávalo jen v určitou část dne, mohlo by to pomoci „přeprogramovat“ vnitřní hodiny těla.

Další možností je omezení celkového kalorického příjmu, které by podle některých studií mohlo zlepšit soulad mezi biologickým a sociálním rytmem.

Aktivita, světlo a jídlo jako hlavní nástroje

Většina buněk v těle má vlastní biologické hodiny a ty je potřeba sladit. Zatímco pro centrální hodiny v mozku je klíčovým signálem světlo, pro další orgány může mít zásadní vliv čas jídla nebo fyzická aktivita. Právě proto se vědci snaží zjistit, zda může pravidelný denní režim pomoci lidem, kteří mají dlouhodobě rozhozené spánkové cykly.

Zatím se zdá, že pevně nastavený režim může zmírnit negativní dopady sociálního jet lagu. To znamená chodit spát a vstávat ve stejnou dobu, jíst v pravidelných intervalech a omezit večerní vystavování umělému světlu.

Co čekat od budoucích výzkumů

Definitivní výsledky experimentů budou známé nejdříve za dva roky, ale už teď je jasné, že biologické hodiny jsou složitý mechanismus, který se těžko přizpůsobuje častým změnám. Vědci doufají, že naleznou postupy, jak pomoci lidem pracujícím na směny nebo těm, kteří se dlouhodobě potýkají s nedostatkem spánku.

Prozatím doporučují jednoduchá pravidla:

  • snažit se držet pevný denní režim,
  • jíst v podobných časech,
  • dopřávat si dostatek přirozeného světla během dne,
  • a před spaním se vyhnout rušivým vlivům, jako jsou mobilní telefony nebo televize.

Zdroj: iRozhlas.cz (odkaz)