Foto: Freepik
Češi patří mezi nejvášnivější houbaře na světě a léto i začátek podzimu je obdobím, kdy se lesy plní nejen houbami, ale i lidmi s košíky. Každý zkušenější houbař ví, že není les jako les. Zatímco hřiby se ukrývají v jehličnatých porostech, kozáci dávají přednost břízám a lišky se drží v mechu a na vlhčích pasekách.
Podle mapy Českého hydrometeorologického ústavu je právě teď šance na růst hub vysoká. Kombinace dešťů a následného teplejšího počasí vytváří ideální podmínky. A právě to je chvíle, kdy se v Libereckém kraji začínají objevovat plné koše.
Kde hledat hřiby
Hřib smrkový je králem českých lesů. Najdete ho nejčastěji v jehličnatých porostech, hlavně pod smrky a borovicemi, a to i v horších půdách. Roste obvykle ve skupinkách, takže pokud narazíte na jednoho, vyplatí se pořádně rozhlédnout. V nižších polohách se může objevit už od června, hlavní sezóna ale přichází v srpnu a září.
Hřib dubový a hřib bronzový zase dávají přednost listnatým lesům s duby nebo buky. Rádi rostou na slunnějších okrajích lesa, kde se půda rychleji prohřívá.
Foto: Freepik
Kde najít kozáky
Kozáci mají jasnou vazbu na břízy, a proto je hledejte tam, kde se bříza objevuje jednotlivě nebo v menších hájcích. Oblíbené jsou okraje cest, mezí nebo lesních palouků, kde má strom dostatek světla. Kozák březový je asi nejčastější, ale v Libereckém kraji narazíte i na kozáka osikového nebo habrového, podle toho, s jakým stromem je v symbióze.
Lišky a klouzci
Liška obecná patří mezi houby, které dávají najevo svou přítomnost jasně oranžovou barvou. Roste nejčastěji v mechu v jehličnatých i smíšených lesích. Potřebuje vlhko, takže po deštích bývá v lesích doslova koberec lišek.
Klouzci mají rádi mladší smrčiny a borové lesy. Díky své slizké pokožce se dají snadno poznat a objevují se často ve velkých skupinách. Jsou výborné na omáčku nebo do polévek.
Babky, pýchavky a další druhy
Na Liberecku se objevují i houby, které často končí v košíku méně zkušených houbařů – třeba babky. Ty se snadno sbírají, ale bývají často napadené plísní nebo červivé. Pýchavky zase rostou na loukách a lesních okrajích, kde si je lze splést s mladými muchomůrkami. Proto se doporučuje vždy sbírat celý plod, včetně třeně.
Zásady bezpečného sběru
Houby sbírejte do proutěného košíku, nikdy do igelitové tašky, kde se rychle zapaří. Vždy se ujistěte, že daný druh bezpečně poznáte. Pokud máte pochybnosti, nechte si houbu raději zkontrolovat v mykologické poradně.
Jedovaté houby mohou způsobit těžké poškození jater a ledvin, v nejhorším případě i smrt. Lehčí otrava se projeví během několika hodin zvracením nebo průjmem, závažnější až po více než půl dni. V takové situaci je nutné okamžitě kontaktovat Toxikologické informační středisko (224 91 92 93).
Houby jako potravina
Kromě radosti ze sběru mají houby i výživovou hodnotu. Obsahují málo kalorií, hodně vlákniny a cenné minerály – draslík, hořčík nebo selen. Zajímavý je i obsah vitaminu D, který v rostlinných potravinách obvykle chybí.
Při jejich konzumaci je ale nutné zachovat střídmost – houby dokážou hromadit těžké kovy, a proto nejsou vhodné ve velkém množství.
Závěr
Liberecký kraj nabízí pestrou paletu míst, kde se dají najít různé druhy hub – od hřibů v jehličnatých lesích, přes kozáky u bříz, až po lišky v mechu. Klíčem k úspěchu je znát prostředí, které jednotlivé druhy vyhledávají, a vyrazit v pravý čas po deštích a v teplém počasí. Pokud se budete držet základních pravidel bezpečnosti a sbírat jen to, co opravdu znáte, odmění vás les bohatou úrodou. Houbaření tak zůstane krásnou tradicí, která spojuje generace a dává lidem radost i chutné pokrmy na talíři.
Zdroj: NZIP (odkaz), denik.cz (odkaz), Bezpečnost potravin (odkaz)