Foto: Freepik
Biologické hodiny v mozku řídí i večeře. Výzkum z Česka odhaluje nový rizikový faktor
Moderní rytmus dne je pro mozek špatnou zprávou. Vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistili, že část mozku zvaná choroidní plexus, která je zodpovědná za tvorbu mozkomíšního moku, nefunguje jen podle světla – ale i podle toho, kdy jíme.
A pokud jíme v době, kdy už by tělo mělo odpočívat, může dojít k narušení klíčových vnitřních procesů. Výsledky byly publikovány v odborném časopise Cellular and Molecular Life Sciences.
Jídlo mění rytmus mozku. A to není přirozené
Zatímco většina mozkových struktur se řídí hlavně světlem a tmou, choroidní plexus překvapivě reaguje rychleji na změny v čase příjmu potravy. Vědecký tým vedený Alenou Sumovou zjistil, že když myši začaly jíst v pro ně nepřirozenou denní dobu, rytmus v této části mozku se přenastavil – a to dřív než v ostatních částech mozku.
Foto: Freepik
V praxi to znamená, že čas jídla má výrazný vliv na biorytmy, které ovlivňují například produkci mozkomíšního moku, metabolismus mozku i jeho ochranné funkce.
Pozdní večeře není jen o kilech navíc
Přesun jídla do nočních hodin – běžný zvyk ve světě plném směn, stresu a chytrých zařízení – může podle studie vést k poruchám metabolických procesů i vyššímu riziku neurodegenerativních onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba.
Nesoulad mezi světelným režimem a jídlem tak není jen otázkou trávení nebo spánku, ale hlubšího zásahu do biologických hodin mozku.
Proč právě choroidní plexus?
Tato specifická oblast mozku zajišťuje výrobu mozkomíšního moku, který hraje zásadní roli při odstraňování odpadních látek z mozku, jeho výživě a ochraně. Biorytmy této oblasti určují, kdy a jak efektivně tento systém pracuje.
Výzkum ukazuje, že změna času jídla přímo ovlivňuje hladinu inzulinu, glukózy a tělesné teploty, což jsou faktory, které následně přeprogramují „molekulární hodiny“ v této oblasti.
Vědecký model: myši místo lidí
Z důvodu etiky nebylo možné provádět testy na lidech. Vědci proto použili myší model, jehož výsledky ale ukazují jasný trend. Myši, které byly krmeny v pro ně nepřirozenou fázi dne, vykazovaly rychlou adaptaci rytmu právě v choroidním plexu, zatímco ostatní části mozku zůstávaly v souladu s cyklem světla.
To dokazuje, že choroidní plexus funguje jako „senzor času jídla“, nikoli pouze jako pasivní biologický filtr.
Když jíme večer, mozek jde proti sobě
Výzkum přináší nové světlo do problematiky časování jídla – a jeho vlivu nejen na trávení, ale i na zdraví mozku. V době, kdy je běžné pracovat do noci a večeřet pozdě, upozorňuje vědecký svět na neviditelné škody, které tím svému tělu způsobujeme.
Jídlo ve večerních hodinách tak není jen riziko pro linii, ale pro samotné fungování mozku. Biologické hodiny totiž v této mozkové oblasti přehazujeme sami – a mozek nám to dřív nebo později vrátí.
Zdroj: Springer.com (odkaz)