Foto: Freepik
Trampská svoboda v nových mantinelech
Kdysi bylo trampství o něčem úplně jiném. Parta lidí si sbalila batoh, vyrazila na několik dní do přírody, sedla si večer k ohni a s kytarou zazpívala písničky o svobodě, toulkách a kamarádství. Byl to způsob, jak uniknout od městského shonu, technologií a povinností. Dnes se ale obraz tohoto fenoménu začíná měnit – a s tím i pohled státu.
Trampské osady na Kokořínsku
Na Kokořínsku to vidí denně. Původní ideály trampingu se tu mísí s realitou moderního „divokého kempování“. Namísto skládacích přístřešků vznikají trvale stojící sruby z nelegálně pokácených stromů, slepené montážní pěnou. Místo kytary převažují basy piva a láhve tvrdého alkoholu. Místo hledání ticha v přírodě zaznívá noční hluk a stopy po ohništi zůstávají v mechu i týdny poté.
Rozhodnutí zasáhnout nepřišlo z čistého nebe. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj je nejen přírodně cenná, ale ukrývá i řadu archeologických lokalit. A právě ty v posledních letech trpěly nejvíce. Nelegální přístřešky, ohniště a těžba dřeva narušují prostředí, ve kterém má vládnout klid a respekt k okolnímu světu.
Foto: Freepik
Odborníci se proto spojili s trampy, obcemi i správci území a společně vytvořili plán. Výsledkem je redukce nocovišť – ze 138 lokalit zůstává legálně přístupných jen 31. Nejde však o zákaz trampingu jako takového. Naopak, cílem je vrátit se k jeho původní podobě – respektující, tiché, svobodné a ohleduplné.
Tramp Libor Hartych, který se na jednáních podílel, to říká jasně: „Toto není konec trampingu, ale šance začít znovu, správně. Sruby s pěnou jsou výsměchem hodnotám, které jsme se učili od Foglara. A alkohol do lesa nepatří.“
Jsem sám tramp a tyto změny vnímám jako nutné. Miluju toulky přírodou, ale zároveň si uvědomuju, že nejsme jejími pány – jsme jen hosté. Vařit si mohu na plynovém vařiči a oheň rozdělám jen tam, kde to smím. Místo ničení stromů sbírám suché větve. A místo večírků volím ticho.
Pravidla vznikla dialogem, nikoliv zákazem. A to je to, co dává naději. Pokud se tramping dokáže přizpůsobit a přitom neztratit duši, přežije. A přežije tak, že ho budeme moct předat dál – dětem, které se u ohně nebudou učit pít rum, ale zpívat a ctít les.
Zdroj: Novinky.cz (odkaz)