Foto: Freepik
Když se rozhodujete, kam vyrazit za koupáním — k moři, nebo do bazénu — často převažuje představa mořského vzduchu, šplouchání vln a slané vody. Jenže málokdo se skutečně zamyslí nad tím, co v té vodě vlastně je.
Moře není sterilní laguna
Do moře totiž denně míří miliony litrů nečištěných splašků z pobřežních měst a turistických středisek. A to i v oblastech, které se chlubí tzv. Modrou vlajkou. Ve Středomoří je běžné, že kanalizace mnoha přímořských letovisek ústí přímo do moře — buď zcela bez čištění, nebo jen s minimální filtrací.
Navíc do moře běžně odtékají i průmyslové odpady, chemikálie z čistíren, ropné zbytky a v některých oblastech i odpad z lodní dopravy. Nemluvě o tom, že lodě často vypouštějí žumpovní odpad rovnou do vody, zejména při kotvení poblíž pláží.
Foto: Freepik
Močení a defekace přímo do vody? Bohužel běžné
Při pohledu na přeplněné pláže je jasné, že ne každý se při nutkání běží ochotně vzdálit do toalet vzdálených stovky metrů. Močení do moře je běžnou praxí — a nelze se divit, že někteří turisté v nouzi zvládnou do vody i horší věci. Ačkoliv slaná voda má jistý dezinfekční účinek, rozhodně ne v takové míře, aby zlikvidovala veškeré patogeny.
Zdravotní rizika: co vám hrozí při koupání v moři
Běžná mořská voda v turistických oblastech často obsahuje bakterie jako E. coli, enterokoky, vibria (některé druhy mohou způsobit těžké infekce při poranění kůže), nebo například noroviry, které způsobují průjmová onemocnění.
Zejména po silnějších deštích stéká z pevniny do moře směs fekálií a chemikálií, což na mnoha evropských plážích každoročně vede ke zvýšení koncentrací patogenů nad bezpečnou mez. Koupání v takové vodě pak může znamenat nejen vyrážky a infekce močových cest, ale i závažnější střevní a kožní problémy.
Bazén: kontrolovaná kvalita vody
Oproti tomu moderní veřejné bazény (ať už venkovní, nebo vnitřní) podléhají přísné hygienické kontrole. Voda je pravidelně dezinfikovaná chlorovými přípravky, monitoruje se obsah volného chloru, pH i mikrobiologická čistota. Veřejné bazény v ČR jsou povinně sledovány hygienickými stanicemi — což u moře, pochopitelně, není technicky možné.
A co víc — v bazénu si nikdo nelajzne se do vody bezostyšně vymočit, už kvůli sociální kontrole. Stejně tak bazén nikdo nespojuje s vypouštěním odpadu nebo fekálních žump.
Složení vody: sůl versus chemie
Moře je sice slané, což má určitý konzervační efekt, ale zároveň se v něm nachází nepočítaně organických zbytků, odumřelých organismů, planktonu a zmíněných odpadů. Naproti tomu bazénová voda je uměle upravená — obsahuje přesně dávkované množství dezinfekce a regulovaného pH, takže v ní neprobíhají nekontrolované biologické procesy jako v moři.
Shrnutí: kde se opravdu koupat?
Samozřejmě — moře má své kouzlo. Ale pokud se ptáme čistě z pohledu hygieny a zdravotní bezpečnosti, bazén vyhrává na plné čáře. Je sice „umělý“, ale kontrolovaný a předvídatelný. Oproti tomu moře je dnes zejména u turistických pobřeží zátěžovou zónou plnou organického i chemického odpadu — a koupání v něm představuje větší riziko, než si mnoho lidí připouští.
Zdroj: Frontiersin.org (odkaz)