Foto: Freepik
1. Švédsko – souostroví Stockholm
Více než 30 000 ostrovů a ostrůvků čeká na toho, kdo si troufne vydat se mimo vyšlapané stezky. Ve Švédsku platí tzv. Allemansrätten – právo volného pohybu – které zahrnuje i možnost přenocovat ve stanu v přírodě, pokud neobtěžujete okolí. Nejlepší je vyrazit mezi přístavy Sollenkroka a Stavsnäs. Autobus sem jede přímo ze Stockholmu a vybavení, včetně kajaků, si lze půjčit na místě. A když si večer uděláte čaj a sednete si na vyhřátou skálu nad zátokou, pochopíte, proč tohle místo milují i samotní Švédové.
2. Norsko – fjord Nærøy
Nejužší fjord v Norsku je jako vystřižený z fantasy filmu. Vysoké skalní stěny, klidná voda a ticho, které skoro bolí. Zákony jsou tu stejně vstřícné jako v sousedním Švédsku. Můžete kempovat téměř kdekoliv, jen se držte stranou od obydlí a pole. A že místa není nekonečně? Stačí si půjčit kánoi nebo sednout na trajekt do Dyrdalu a vyrazit dál pěšky. Komu nevadí trochu plánování a mapa v ruce, bude odměněn zážitkem na celý život.
3. Skotsko – ostrov Rum
Ostrov bez aut, s divokou přírodou, vysokými kopci a koloniemi buřňáků. Tady se cítíte jako na konci světa. V Británii je sice táboření často omezené, ale Skotsko má jiný přístup – tady se tábořit smí, pokud dodržujete určitá pravidla. Rum je ideální pro ty, kdo chtějí být opravdu sami. Jen pozor na mušky – vyplatí se najít otevřenější místo, třeba v zátoce Kilmory Bay. A když se vám v noci zjeví jelen mezi stromy? To se na Rum klidně stát může.
Foto: Freepik
4. Finsko – národní park Oulanka
Řeky, peřeje, hluboké lesy a medvědi. Tohle není kemping pro začátečníky, ale pro milovníky opravdového severu. Finské zákony umožňují volné táboření, i když v národních parcích je třeba držet se pravidel a spát u oficiálních přístřešků. Výhodou je, že tyto přístřešky často bývají na úžasných místech. Nejlepší doba? Srpen nebo září – komáři jsou už pryč, ale příroda stále dýchá letním tichem. A když budete kráčet po slavné trase Karhunkierros, zjistíte, proč Finové svou přírodu tolik milují.
5. Lotyšsko – mys Kolka
Lotyšsko může působit přísně – žádné táboření v národních parcích ani na soukromém pozemku. Jenže pak je tu státní les a dlouhé, opuštěné pláže. A právě tam, kde se Baltské moře setkává s Rižským zálivem, leží mys Kolka – místo, kde se slunce ráno zvedá nad vodou a večer zase klesá na druhé straně. Mimo turistickou sezonu tu bývá úplně pusto. A pokud se držíte dál od dun, je to legální. Co víc si přát?
6. Anglie – Lake District
Lake District je srdcem anglické romantiky. Kdo by si nechtěl ustlat vysoko v kopcích nad zrcadlícím se jezerem? Jenže v Anglii je táboření většinou zakázané – oficiálně. Neoficiálně? Pokud přijdete večer, odejdete ráno, nikoho nerušíte a po sobě vše uklidíte, většinou vám nikdo nic neřekne. Výhodou je, že tu existují oficiální doporučení pro „zodpovědné“ táboření. A odměnou je vám třeba výhled na Helvellyn při východu slunce. Pokud hledáte romantiku, tady ji najdete.
7. Rumunsko – pohoří Făgăraș
Na ostří nože – tak by se dal popsat hřeben nejvyššího pohoří jižních Karpat. Pět dní na trase, stan v batohu a spousta adrenalinu. Tábořit se nesmí v chráněných oblastech ani rozdělávat oheň kde se vám zlíbí, ale v praxi to znamená jen jediné: chovejte se s respektem. Jezera pod hřebenem jsou jako stvořená pro bivak, a když se setmí, slyšíte jen vítr a zvonce ovcí. Ale pozor – psi tu nejsou žádní mazlíčci. Hlídají stáda a s cizincem se nemazlí.
Slovo závěrem
Táboření na divoko není pro každého. Je to o dřině, o plánování, o tom nést si vše na zádech. Ale právě to, že musíte něco obětovat, činí zážitek tak intenzivní. Stan postavený o samotě, jídlo připravené na vařiči, vřelý čaj v plecháčku a ticho, které znáte jen z pohádek. Takových míst už v Evropě moc není – ale pořád existují. Stačí vědět, kde hledat, a hlavně – jak se chovat.
Zdroj: NationalGeographic.cz (odkaz)